Při tomto neštěstí v roce 1892 zemřelo 319 havířů a záchranářů, po kterých zůstalo 286 vdov a 961 sirotků. „Jako příčina se udává nepozornost jednoho z havířů. Na dvacátém devátém patře dolu Marie čtyři havíři končili svoji práci a chystali se vystoupit stoupacím strojem na povrch. Jeden z nich si vyčistil olejový kahanec a vyměnil knot. Rozžhavený zbytek starého knotu údajně odhodil, a ten zapadl do sklípku. Tím měla tragédie svůj počátek,“ připomněl důvod tohoto hornického neštěstí ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Po vypuknutí požáru dým z ohně však nestoupal šachtou vzhůru, ale šířil se postupně podzemními prostorami a pronikal do dalších důlních děl, protože byla propojena. Okolo druhé hodiny odpolední byl zasažen důl Císaře Františka Josefa dnešní Ševčínský důl, později důl Vojtěch, následoval Prokop a důl Anna.
Na sociálních sítích se objevily názory typu, že se jedná o historii, na kterou nesmíme zapomínat, která je hodna si ji stále připomínat a chránit ji, tak se bohužel pietního aktu zúčastnilo letos jen pár desítek lidí.
