Starostům některých obcí už došla trpělivost. Vadí jim, že stát na ně předal řadu povinností, ale nedostávají za to peníze. Pracovní skupina obcí takzvaného II. typu, kde je například matrika nebo stavební a sociální odbor, se pod záštitou Svazu měst a obcí ČR rozhodla podat ústavní stížnost.

„Poukazujeme tím na nerovnoměrné rozdělování příspěvku na výkon státní správy mezi obcemi s rozšířenou působností a obcemi s přeneseným výkonem státní správy. Ústavní stížnost podáme prostřednictvím skupiny senátorů,“ uvedl Miroslav Uchytil, starosta Chlumce nad Cidlinou, který je zároveň předsedou pracovní skupiny obcí II. typu.

K protestu se hlásí další obce nebo města v celé republice včetně Rožmitálu pod Třemšínem. Kolik obecních nebo městských úřadů protest podpoří, není ještě známo. V pátek se k některým starostům dostaly teprve dopisy s tím, co Svazek měst a obcí ČR chystá.

Jsme rukojmí státu, bijí na poplach starostové obcí

„Od přijetí druhé fáze reformy veřejné správy od 1. ledna 2002 nechtěla ministerstva vnitra ani financí situaci ohledně nerovnoměrného rozdělení příspěvku na výkon státní správy řešit. Docházelo a dochází k tomu, že obce s pověřeným úřadem (obce II. typu) a obce I. typu s matričním nebo s matričním a současně stavebním úřadem dotovaly ze svých rozpočtů výkon státní správy na úkor investičních možností ve svých katastrálních územích. V průměru se u města pověřeného výkonem státní správy jedná o deficit nejméně dvou milionů korun ročně,“ doplnil Miroslav Uchytil

Uchytil přitom poukazuje na to, že další kategorie obcí s rozšířeným výkonem státní správy (Příbram, Sedlčany a Dobříš), kterých je v republice 205, jsou vykrývány podstatně vyšším procentem. „Vůbec na výkon státní správy nedoplácí nebo doplácí pouze zanedbatelnou částkou ze svých rozpočtů,“ potvrdil Josef Vondrášek.

Obce se tím snaží vyvíjet tlak na ministerstvo vnitra a ministerstvo financí, aby již od roku 2008 byl státní rozpočet ČR definován tak, aby tento nepochopitelný a dlouhodobě neřešený handicap mnoha měst a obcí byl smazán. Podání ústavní stížnosti je prý jednou z krajních možností, jak donutit a přesvědčit kompetentní orgány ke spravedlivému přerozdělování peněz určených pro výkon státní správy.

Jedná se o stovky měst a obcí, které se podle starostů staly rukojmími státu. Obce si podle starostů nemohly dovolit pozastavit výkon matrik nebo stavebních úřadů a byly donuceni ke škrtům ve svých investičních možnostech.