Dozvěděli jsme se, že v Dominikánské republice je velká bída a také, že bez kinedrilu by na lodi nevydržela. Martina také přibližila napínavou historku z Kuby, kdy se náhle ocitli bez peněz, ale naštěstí přišla záchrana z Čech.

Jaký byl hlavní impuls proto, že jste odcestovala zrovna do této lokality?

Vždycky jsem chtěla cestovat. Moji dva kamarádi byli zrovna v Karibiku, a když mi Markéta napsala ať přijedu, tak nebyl důvod, proč bych neměla.

Splnil Karibik vaše očekávání? A líbilo se vám více na moři nebo na souši?

Rozhodně jsem v Karibiku našla to, co jsem čekala i přesto, že nebyl čas zdržet se na všech místech dostatečně. Cestování lodí je určitě nezapomenutelný zážitek a s odstupem času jsem ráda, že jsem tam byla. Ovšem mořská nemoc je pěkně zákeřná a nebýt kinedrilu, tak bych musela zřejmě loď vyměnit za jiný dopravní prostředek. Vždy jsem tedy ocenila pevnou půdu pod nohama.

Jaké země jste v oblasti Karibiku navštívila?

Navštívila jsem Dominikánskou Republiku, Kubu a Bahamy.

Která ze tří zemí je podle vás nejatraktivnější?

Každá země měla něco svého a nezaměnitelného. Nejvíc sem si však užila Bahamy. Byl tam krásný podmořský svět, potápění se žraloky, překrásné pláže a velice přátelští lidé.

Jaké nejzajímavější poznatky z těchto zemí jste si odvezla?

V Dominikánské republice jsem víc než přírodu viděla život obyčejných lidí. Je tam chudoba, která je viditelná na každém kroku. Vyhublá zvířata od psů až po dobytek jsou na běžném pořádku. Nebyl to veselý pohled, ale lidi se tam netváří nešťastně. Komunikují spolu na ulicích a často je vidět, jak se smějí. Bahamy jsou o něčem jiném. Hned na prvním ostrově byli lidé velice ochotní a přátelští. Za pomoc nechtějí žádné peníze. Ptali jsme se na místo, které je vhodné pro šnorchlování, a ve finále nás tam odvezli a pak pro nás ještě přijeli a celou dobu byli hrozně milí.

Jaká je úroveň života v těchto zemích ve srovnání s naší republikou?

Pokud srovnám země, jako je Dominikánská republika, Bahamy a Kuba, tak největší rozdíl je rozhodně v životní úrovni. Jsou to rozvojové země a je tam přesně to, co jsme od těch zemí očekávala. Vládne chudoba, nedostatek všeho co je u nás samozřejmostí – potraviny, elektronika a podobně. Rozdíl je ale v tom, že i když si tam lidé na ulici řeknou o peníze, tak si nestěžují na život jako u nás.

Cestování člověku otevře oči a obohatí ho zkušenostmi. Bylo to tak i u vás?

Bylo to moje první cestování do tak vzdálených zemí a zkušeností jsem nabrala spoustu. Hlavně jsem však získala odhodlání pro další cestování. Oči mi to rozhodně otevřelo. Vidět věci, které vidíte v televizi nebo o nich čtěte, a pak je zpozorovat na vlastní oči, je úplně něco jiného. Člověk to musí zažít na vlastní kůži.

Vládne ještě na Kubě komunismus? Je to patrné na pohled?

Na Kubě je cítit vliv komunismu, ale není to tak hrozné. Byli jsme dvakrát ubytováni u průměrné rodiny a nikdo nám tam o tom nevyprávěl. Ti, kteří vám ukážou knížku na potraviny, se tomu za okamžik zasmějí. Problémy nastanou, když si s sebou nevezete dostatečnou hotovost a ztratíte platební kartu a další dvě kreditní karty vám na Kubě prostě nefungují. To se nám přihodilo. Kamarádi kartu ztratili a ty moje vykazovaly chybu. Neměli jsme najednou peníze na cestu zpět k lodi. Pak jsme se naštěstí seznámili s moc milým manželským párem, který zastupuje naši zemi na ambasádě, ti nám pomohli. Několik hodin jsme však byli bez vody a několik set kilometrů od lodi. V tu chvíli nám do smíchu nebylo.