Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Galáž: Byl jsem na Bali, ale více mě uchvátil Lonbok a drzé opice

Příbram /FOTOGALERIE/– Byli v zahraničí studovat, pracovat, na koncertě, sportovat nebo za dobrodružstvím.O lidech z Příbramska, kteří se z jakýchkoli důvodů vydali do světa a chtějí se se čtenáři Příbramského deníku podělit o zážitky, bude naše nová rubrika Příbramáci ve světě. Jako prvního jsme oslovili Martina Galáže z Rožmitálu, který prožil tři měsíce v Indonésii.

14.10.2011 1
SDÍLEJ:

Martin Galáž a jeho zážitky z IndonésieFoto: archiv Martin Galáž

Jak jste se do Indonésie dostal?

Do Indonésie jsem se dostal přes mezinárodní organizaci Aiesec Plzeň. Bylo to na poslední chvíli, takže jsem musel balit kufry.

Šlo o vaši iniciativu nebo se jednalo o nabídku školy?

O tuto možnost jsem se začal zajímat já a škola mě odkázala na další instituce. V tu chvíli jsem se poprvé dozvěděl o možnosti a podmínkách vycestování. Bylo potřeba splnit jazykové testy, psychologické testy a také požadavky na práci v týmu. Poté se komise rozhodla, že jsem se dostal do užšího výběru. Byl jsem v databázi, kde jsou projekty, ze kterých jsem si mohl vybrat. Mě zajímala Asie, protože to je jedinečná možnost se tam dostat. Pak proběhly pohovory přes skype a jelo se. Žil jsem v muslimské rodině. Vše je tam jiné. Pětkrát denně se modlí, vstávají ve tři hodiny ráno. Měl jsem ale skvělou rodinu. Začal jsem trochu jinak chápat muslimský svět a nemyslím si, že to mají špatně vymyšlené.

Bydlel jste tedy v muslimské rodině a měl jste stanovený denní rozvrh. Na co byl zaměřený celý váš pobyt?

Plán pobytu byl na sedm týdnů. Můj projekt byl zaměřený na dvě části. První byla o boji proti HIV. Druhá se týkala informovanosti o českém a evropském právu. Studuji právo a přednášel jsem tedy o situaci u nás. V Indonésii je právo holandské, takže je v něčem našemu podobné.

V čem jsou nejzásadnější rozdíly oproti běžnému životu u nás?

Nedokáži to říci konkrétně, ale jednou z odlišných věcí je třeba záchod. Funguje tam klasický turecký, někdy není k sehnání papír. Když mají normální záchod, tak nepoužívají papír, ale hadici. Zásadní rozdíl byl i v jídle. Je tam hrozně pálivé jídlo. Mám pálivé rád, ale v Indonésii to byla síla. S několika evropany jsem skončil po zkonzumování špatného jídla v nemocnici. Tam to vypadalo také zajímavě. Připomínalo to spíše než nemocnici vlakové nádraží.

Účel vaší cesty byla hlavně osvěta v otázce HIV onemocnění?

Na hlavní konferenci nás naučili a ukázali nám všechno. Chodili jsme pak do neziskové organizace a tam jsme se setkávali s lidmi s HIV a AIDS. Bavili jsme se o problémech v Indonésii. O tom, jak k onemocnění přišli a podobně. Nechráněný sex je jedna otázka, která je v muslimském svět hodně skloňována. Mladí lidé sex provozují, ale všichni zavírají oči, že nic nevidí a nic se neděje. Další problematickou částí jsou drogy. Za prodávání drog jsou tresty smrti. Ruku v ruce s tímto jde korupce. Viděl jsem i lidi, kteří byli v posledním stádiu AIDS a třeba už nyní jsou mrtví. Člověk tam získá informace a ponětí o tom, co to doopravdy HIV znamená.

Funguje tedy nějaká prevence před těmito onemocněními?

Obyvatelé Indonésie o ní neví. Ví, že existuje kondom, ale neznají jeho použití. Ředitel školy mi řekl, že nyní u nich počet HIV onemocněných nestoupl o tolik. Při pohledu na čísla jsem zjistil, že nárůst se rovná celkovému počtu HIV pozitivních u nás v republice.

Měl jste také čas na cestování?

Posledních 14 dní jsem cestoval. Viděl jsem i čistokrevné domorodce. Projel jsem několik turisticky atraktivních míst. Byli jsme například na Bali. To nereprezentuje Indonésii, je to spíše Španělsko a jedna velká párty – surfaři, kluby a podobně. Ačkoli se říká, že by každý měl navštívit Bali, tak já si myslím, že by spíš každý měl navštívit Lonbok. Ten je čistý a není tak komerční jako Bali.

Jaký je rozdíl v mentalitě lidí v Indonésii a u nás?

U nás všichni řeší politiku a finanční situaci. V Indonésii jsou všichni usměvaví a přátelští. Host je pro ně všechno. Začneš se s nimi bavit a jsou přátelští. Při srovnání středních vrstev u nás a v Indonésii bych možná i řekl, že se tam lidé mají lépe.

Máte z pobytu v Indonésii nějaký zajímavý nebo extrémní zážitek?

Po příletu do Indonésie na mě mělo čekat auto. Co se stalo? Přijel jsem a nikdo nečekal. Mobil jsem měl nefunkční a počítač vybitý. A co teď? Vyměnil jsem si peníze a našel telefonní budku. Po několika hodinách mě vyzvedla jedna účastnice přednášek a ubytovala u sebe. Další den jsem se měl přemisťovat k hostitelské rodině. Nejsnazší cesta byla motorkou. Měl jsem však velký kufr, se kterým jsem se na motorku nemohl vejít. Řidiči mě začali přemlouvat, abych jel na jedné motorce a kufr na druhé. Na to jsem nechtěl přistoupit, ale nakonec jsem musel. Další zajímavostí byly opice, které jsou velmi agresivní, drzé a vykutálené.

Autor: Vlastimil Ševr

14.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
František Hakl s trofejí pro mistry světa v malém fotbale, kterou s českou reprezentací vybojoval v Tunisku.

Zlatý šampion Hakl věří, že vítěznou atmosféru přenese i do Benátek

Ilustrační foto

Kam na fotbal: 1. FK Příbram přivítá Ústí nad Labem

Krize krajské koalice dospěla na ostří nože. Silná slova mohou vystřídat činy

Střední Čechy – Vydrží, nebo lze očekávat změny? Řeč je o pevnosti aktuální středočeské koalice, v jejímž případě se zdá, že navenek vyvřelo dlouhodobější napětí. A vlastně i spory.

K pouti do Sanatiága inspiroval Jindřicha Smítku filmový dokument

Příbram – Filmový dokument o pouti do Santiaga de Compostelo stál u zrodu nápadu Jindřicha Smítky jednou se na tuto pěší cestu vydat. Od myšlenky k činu mu to sice trvalo zhruba ještě deset let, ale nyní má svůj splněný sen za sebou a přemýšlí o dalších cestách. O pouti do Santiága nyní pořádá besedy. Ve středu se jedna konala v Příbrami a další se uskuteční v polovině listopadu v Lázu. 

V Příbrami zazní hity z divadla Semafor

Příbram - Dvě legendy divadla Semafor Jiří Suchý a Jitka Molavcová vystoupí v příbramském divadle. V jejich podání zazní největší hity nejen autorské dvojice Suchý Šlitr, které stačily během své existence zlidovět. 

Sedlčany si vezmou úvěr na modernizaci autobusového nádraží

Sedlčany – Starosta Sedlčan Jiří Burian před časem avizoval, že na 16. října svolá zastupitele města. Hlavním bodem programu měla být modernizace autobusového nádraží tedy přestupního terminálu, konkrétně způsob financování. To se ale nestalo. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení