Teplota vody byla půl stupně, venkovní teplota klesla dokonce až k minus deseti.
„Jediné, co mě trochu vykolejilo bylo to, že pořadatelům bazén zamrzal. Když pak ráno rozbíjeli led, zůstávala na něm taková dost ostrá tříšť a jelikož jsem plavala vždycky ráno, mám úplně pořezané ruce. Doufám, že se to zahojí, vypadám jako Frankenstein," žertovala po návratu plavkyně.
Vyrovnat se s teplotním rozdílem patřilo prý k tomu nejnáročnějšímu, co dosud v plavání podstoupila.
„Sice jsem se moc neklepala, ale když mi rozmrzaly ruce, byla to bolest jako nikdy v životě. Ještě tři dny po závodech jsem neměla cit v konečcích prstů," dodala Lucie Leišová.
A další ročník? „To uvidíme. Samozřejmě mít medaili z mistrovství světa je super, ale byl to i hodně bolestivý zážitek. Jestli to chci absolvovat znovu, to si ještě nechám rozležet v hlavě," uzavřela plavkyně.