Ve Středočeském kraji je půda sušší, než tomu bylo v období sucha v roce 2003 ale i 1947. Příbramsko, a zejména oblast Dobříšska náleží k nejvíce postiženým oblastem v rámci kraje a celého Česka. Zemědělci jsou z nedostatku vláhy zoufalí, lesníci se obávají lesních požárů. V pondělí například shořela na poli pšenice asi na čtyřech hektarech. Požár zřejmě způsobila jiskra, která přeskočila z žací lišty kombajnu do vyprahlé slámy.

Vodohospodáři upozorňují spotřebitele, aby šetřili vodou, nezalévali zahrádky a nemyli auta. Krajský úřad se vážně zabývá situací s pitnou vodou a požádal Povodí Vltavy a Labe o zpracování údajů, jak to se zásobami pitné vody skutečně vypadá.

„Analýza bude k dispozici někdy ke konci podzimu,“ řekl před časem mluvčí středočeského hejtmana Martin Kupka. Hejtman Petr Bendl slibuje pomoc středočeským obcím, které už několik let zpátky mají problémy s nedostatkem spodní vody. „Úbytek vody je dlouhodobý problém, který se musí řešit. Musíme obcím pomoc. Společně s ministerstvem zemědělství řešíme možnosti získání dotací na budování obecních vodovodů,“ řekl Petr Bendl.

Podle meteorologů postihlo zemi hydrologické a zemědělské sucho nejhorší za posledních pět let. Koryty řek a potoků protéká někde jen pětina obvyklého množství vody. Některé toky jsou zcela bez vody. Protože nedostatek vody trvá delší dobu, jsou mnohá koryta zarostlá travinami a v případě dlouhodobějších dešťů tak může hrozit jejich přelití.

Odborníci ovšem nehovoří o tom, že by bylo meteorologické sucho, protože úhrny srážek jsou průměrné. Problém spočívá v tom, že většina vody spadne v podobě přívalových dešťů, a tak se nestačí vsakovat. Srážky, které předpovídají meteorologové v těchto dnech, mohou snížit riziko požárů, ale problémy spočívající v neustálém snižování hladiny spodní vody rozhodně nevyřeší.

Voda se ztrácí ze studní

Oblast Příbramska, a zejména okolí Dobříše je postiženo suchem. Zemědělci sklízejí poslední hektary obilovin z polí a výnosy jsou oproti loňsku nižší.
Bez vody je stále více potoků v okrese a rybáři se obávají, že přijdou o tržby. Nedávno totiž sotva dotekly rybníky slovené na jaře a nyní jsou nádrže prakticky bez přítoku. Sucho také snížilo výnosy ze sklizených obilovin. Chovatelé skotu už zkrmují zimní zásoby, protože na vyprahlých loukách už nenarostla žádná tráva ke krmení.

Koryty potoků a řek protéká pětina obvyklého množství vody. Některé potoky jsou už nyní zcela bez vody. Voda ze vytrácí ze studní, vysychají už i lesní potoky. Vodohospodáři a starostové obcí varují lidi, aby šetřili vodou. „Z Brd k nám prakticky už neteče žádná voda. Je to katastrofální stav,“ uvedl soukromý zemědělec Gabriel Synek ze Sedlice.

„Zvláště pro nás chovatele, kteří máme pastevní chov skotu. Není pícnina ke krmení. Sena jsme sklidili, ale na pastvinách nic neroste a tak musím podobně jako někteří dalších chovatelé zkrmovat už zásoby, které jsme měli na zimu. Ze spodní vodou je to rovněž špatné. Situaci nepomůže ani to, že má podle předpovědi něco napršet do konce týdne. Déšť zalije vegetaci, ale hladinu podzemních zásob vody určitě nezvedne,“ říká Synek.

Vzhledem k dosavadním vysokým teplotám a suchu hrozí s menšími přestávkami, když zrovna zaprší, riziko lesních požárů. Od jara už likvidovali hasiči na území Příbramska řadu lesních požárů.V pondělí dokonce zasahovaly tři jednotky hasičů při požáru na poli u obce Sádek, kde shořely čtyři hektary pšenice. „Škoda byla vyčíslena na 80 tisíc korun. Zásahem se podařilo stejné množství plodiny před ohněm zachránit,“ informoval Milan Baxa z příbramského hasičského sboru. Požár pravděpodobně způsobila jiskra, která přeskočila z žací lišty kombajnu do přeschlého porostu obilí.

Zemědělci v současné době sklidili něco přes 90 procent ploch obilovin. Výnosy jsou většinou oproti předchozím rokům kvůli suchu menší. „Průměrný výnos pšenice je letos zatím 3,8 tuny z hektaru. Přitom loni byl průměrný výnos 4,7 tuny z hektaru,“ upozornila Zlata Koukolíčková, ředitelka Agrární komory v Příbrami. „Pokud nezaprší, máme obavy, že nevzejdou ozimy. Pole by mohly být díky poměrně včasné sklizni připraveny na ozimy, ale zatím je riziko, že nevzejdou,“ dodala Koukolíčková s tím, že kvalita zrna je různá podle oblasti.

Potravinářská pšenice má například kvůli počasí nízkou hmotnost. Předpověď počasí slibující příchod srážek sice podle zemědělců zalije zem, ale problémy s nedostatkem spodní vody nevyřeší. Mnohé obce i vodohospodáři proto nabádají obyvatele, aby vodou šetřili. Nedostatek spodní vody přetrvává už několik roků. Po deštích nebo zimách bohatých na sníh se zásoby spodní vody doplní. Jenomže poslední zima byla prakticky bez sněhu a jaro s téměř nulovými srážkami.

„Červenec byl už v pořadí třináctým měsícem teplotně nadnormálním. Lepší byl z pohledu srážek pouze květen. Z přívalových dešťů, které pak byly od začátku léta, se příliš vody do země nevsáklo a v extrémních teplotách byl velký výpar,“ shrnul nepříznivý vývoj počasí Hubert Hoyer, správce meteorologické stanice v Rožmitále.