Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Principál: Šrámy od šelem mi zašívá manželka

Příbram /POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU/ – Zraky všech, kteří v posledních dnech cestují kolem Flusárny, přitáhnou (někoho zprvu vyděsí) umělí tygři hned vedle silnice. Ti zvědavější pak svou procházku směrují kolem Národního cirkusu Jo – Joo, aby si prohlédli zvířata ve výbězích, mezi nimiž jsou tygři, psi, leopardi, poníci… A ti šťastnější jdou rovnou na představení. Tedy, ne že by bylo zrovna levné, ale vystoupení se zvířaty, na nichž je výcvik cukrem a trpělivostí opravdu znát, za podívanou a následný obdiv stojí.

20.4.2013
SDÍLEJ:

Jaromír Joo se mazlí se sedmitýdenním tygříkem.Foto: Markéta Jankovská

Na tohle všechno je principál cirkusu Jaromír Joo hrdý a rád se pochlubí. Nejen svými zaměstnanci a zvířaty, ale také si rád povídá o svých zážitcích. Z některých člověku až zůstává rozum stát.

Už jste si někdy vytrhli stoličku kleštěmi? Nechali jste si zašít tržnou ránu od partnera? Podobné zajímavosti o Jaromíru Joo se dočtete v následujícím rozhovoru.

Nikdy jsem neměla ráda cirkusy. Nelíbí se mi harcování se zvířaty. Čím se odlišuje váš cirkus od ostatních, že je tak oblíbený?
Velice dobrá otázka, na kterou rád odpovídám. Víte, to se mi stává často. V Berouně mi taky přišel pán po představení poděkovat. Řekl, že ho vnoučata donutily jít do cirkusu, že on cirkus nemusí. Byl velice překvapený, že tohle nečekal, že tolik krásných dívek neviděl. Mám v baletu opravdu krásné dívky. Lidí, kteří jsou proti cirkusu je hodně. Kdo viděl můj program a zná mě, mění názor, a na to jsem pyšnej.

Když tak hodně cestujete po světě, kolika řečmi se domluvíte?
No, čím je člověk starší, tak zapomíná, ale domluvím se docela kvalitně v šesti. Uměl jsem svého času i perfektně maďarsky a rumunsky, jenže to zapomínáte. Teď jsem byl na dovolané v Africe a byl tam zájezd Rumunů, za týden jsem uměl rumunsky.

I dovolenou si můžete dovolit?
Heleďte, já musím cestovat, když mám pár dní někde volno. Já si zakládám na jedné věci (jsem trošku magor, tedy trošku hodně) – snažím se přespat tam, kde se nesmí. V obětišti a podobně. Můj zlatý hřeb je, že v Jerusalémě, kde údajně našli Ježíšovo tělo, je vyhloubená taková jeskyňka, tak tam jsem taky vlezl a byl jsem tam několik hodin. Skalní chrám Petra v Jordánsku, Údolí králů v Egyptě a spousta jiných míst. Mě baví tam přespat. A víte, proč to dělám? Jako kluk jsem četl knihu Napoleon Bonaparte, když dobýval Egypt, vyspal se ve sfinze. Ráno se ho ptali, co se mu zdálo nebo co tam viděl. On na to: To nikdy nikomu neřeknu, protože byste mi nikdy nikdo neuvěřil. A od té doby tohle praktikuju.

Duchovno pro vás zřejmě hodně znamená…
Nesmírně moc! Taky trpím tím, že lidi hodně bagatelizujou utrpení židovského národa za války. Zapomínaj na tu hrůzu. Já třeba svým dětem na hřbitovním náhrobku v Třebíči předčítám z knih o praktikách v koncentračních táborech, aby na naši historii nezapomněly. To je podle mě úkol všech rodičů, protože národ, který si nepamatuje svou historii, tak se ta historie opakuje, to je špatný. Ještě k tomu jsem velkej knihomol, pořád mám na týden tak dvě, tři knihy. Samozřejmě mě musí kniha zaujmout. Teď jsem si z Berouna přivezl přes šedesát knih. Na pár měsíců mám zas co číst, to mě vždycky rozjaří. Moje knihovna mám přes 4000 knih. Jsem blbec, ale sečtělej (směje se).

Že je Jaromír Joo šílenec, to se všeobecně ví, jak potvrzujete, ale že vlezete k rodící tygřici do klece…
Ona rodila, zahrabala mládě do podestýlky a rodila další. Já měl strach, že se to malý udusí, tak jsem tam vlezl a pomalu jsem ho vyhrabával. Ona se na mě podívala, rozšířily se jí zorničky, uvědomila si, že jsem to já a v klidu pokračovala.

Mezi tygřicemi máte jednu těsně před porodem, respektive už má po termínu. Jak hodně ji hlídáte?
To vycítíte. Zvíře přestane žrát a začne se chovat úplně atypicky. Každopádně to musíte hlídat i v noci, protože když to mládě matka náhodou odvrhne, tak musí do šesti hodin od narození dostat napít, jinak umírá. Já myslím, že příroda to umí zařídit. Tygřice nechtěla rodit mládě do zimy a počkala, až se oteplí. Příroda je všemocná. Kdysi jsem měl v cirkusu jednu dívku. Závěr vystoupení byl, že si na ní lehla slonice. Ta slonice to najednou odmítala dělat. Nedonutili jsme jí k tomu. Dívka šla k lékaři a zjistila, že je gravidní. Ona sama to nevěděla a ta slonice to věděla. To mi řekněte…to jsou neuvěřitelný věci.

Je to krása, ale moc mě to nepřekvapuje, zvířecí instinkty jsou známé, ale hlavně v přirozeném prostředí.
Když má to zvíře ošklivej osud a narodí se v zajetí, neví, že někde existuje něco lepšího. Nesmí se ale nikdy k ničemu nutit, musíte si s ním neustále hrát, brát ho na vodítko a podobně.

Na krku máte spoustu řetězů s různými symboly. To jsou suvenýry z cest?
Ne, to jsou drápy a zuby ze zvířat po mých předcích. Na každým je letopočet. Tady je třeba 1860, 1900, nejstarší je asi 212 let. Zase je dostanou moje děti. Teď jsem si nechal udělat prsten, když jsem přinesl trochu země ze zahrady v Jeruzalémě a zároveň je tam namícháno trochu země, co jsme exhumovali hrob mého tatínka. V tom je taková síla, to si nedovedete představit. Nebo tenhleten zub (ukazuje na jeden z amuletů na krku), když jste u zubaře a máte strach, zmáčknete ho a máte sílu tygra. Když jsem naposledy u zubaře pospíchal, říkali mi: musíme vám dát injekci. Měli mi trhat moudrák. Zmáčkl jsem tygří zub, trhli a bylo to. Pak to tedy museli ještě vysekávat, ale přežil jsem to. To jednou, když jsme byli v Laponsku asi 400 kilometrů od zubaře, jsem si musel vytrhnout zub kombinačkama.

Už se nedivím, že jste zapsaný v knize rekordů.
Jsem tam pětkrát. Strčil jsem hlavu tygrovi do tlamy a novináři počítali. Pak to dali do Guinessovky. Pak jsem chtěl rekord překonat. Byl jsem u tygra, on seděl naproti mě, zahákl se mi packou za svetr, já mu říkám: počkej, roztrhneš mi novej svetr. Bavím se s ostatníma tygrama a říkám si, že mám mokrou ruku. A jak tomu tygrovi sjela ta packa, utrhl mi kus ruky. Ani jsem to necítil, jak ostrý má drápy. No tak jsem to hned využil, byl u toho televizní štáb. Filmaře zajímalo, kdy s tím pojedu k lékaři. A já na to, že mi to zašije moje žena. Dal jsem tam prostěradlo, krev stříkala, aby to bylo pořádně atraktivní. Na každý steh musíte dát panáka slivovice. Moje žena udělala devět stehů a já už byl celej pod parou. Bylo to ve zprávách a pak jsem měl šest neděl úplně vyprodáno.

Představení se koná ještě v sobotu a v neděli od 14 hodinLóže – 390 Kč (sleva 310 Kč)
sektor A – 350 Kč (sl. 250 Kč)
sektor B – 250 Kč (sl. 170 Kč)
zoo – 30 Kč
Děti do 3 let věku mají vstup zdarma bez nároku na místo.
Zlevněná vstupenka platí pro děti od 3 do 15 let.
Občané ZTP – platí zlevněné vstupné. Občané ZTPP – mají vstup zdarma.

 

Autor: Markéta Lišková

20.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
František Hakl s trofejí pro mistry světa v malém fotbale, kterou s českou reprezentací vybojoval v Tunisku.

Zlatý šampion Hakl věří, že vítěznou atmosféru přenese i do Benátek

Ilustrační foto

Kam na fotbal: 1. FK Příbram přivítá Ústí nad Labem

Krize krajské koalice dospěla na ostří nože. Silná slova mohou vystřídat činy

Střední Čechy – Vydrží, nebo lze očekávat změny? Řeč je o pevnosti aktuální středočeské koalice, v jejímž případě se zdá, že navenek vyvřelo dlouhodobější napětí. A vlastně i spory.

K pouti do Sanatiága inspiroval Jindřicha Smítku filmový dokument

Příbram – Filmový dokument o pouti do Santiaga de Compostelo stál u zrodu nápadu Jindřicha Smítky jednou se na tuto pěší cestu vydat. Od myšlenky k činu mu to sice trvalo zhruba ještě deset let, ale nyní má svůj splněný sen za sebou a přemýšlí o dalších cestách. O pouti do Santiága nyní pořádá besedy. Ve středu se jedna konala v Příbrami a další se uskuteční v polovině listopadu v Lázu. 

V Příbrami zazní hity z divadla Semafor

Příbram - Dvě legendy divadla Semafor Jiří Suchý a Jitka Molavcová vystoupí v příbramském divadle. V jejich podání zazní největší hity nejen autorské dvojice Suchý Šlitr, které stačily během své existence zlidovět. 

Sedlčany si vezmou úvěr na modernizaci autobusového nádraží

Sedlčany – Starosta Sedlčan Jiří Burian před časem avizoval, že na 16. října svolá zastupitele města. Hlavním bodem programu měla být modernizace autobusového nádraží tedy přestupního terminálu, konkrétně způsob financování. To se ale nestalo. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení