Program je tradičně rozdělen do dvou dnů. Na sobotu je připraveno čepobití, což je pochod hornické kapely se světlonoši, vystoupení kapely Březohorka, ponocného a Příbramského smíšeného sboru, lidová veselice nebo výstava historické hasičské techniky.

Druhý den zahajuje velká hornická paráda, nebo-li průvod zhruba dvou stovek krojovaných horníků. Dále je na programu polní mše, řada kulturních akcí či šermířská vystoupení.

„Zájem veřejnosti se zvyšuje úměrně s rozšiřováním programu pouti a s narůstáním počtu delegací hornických spolků. V roce 1990 při první pouti pochodovali na hornické parádě pouze členové pozdějšího Spolku Prokop a Cechu příbramských horníků a hutníků, kdežto dnes se zúčastňují delegace spolků z řady českých měst. Mimo jiné ze Stříbra, Plané, Rudolfova, ale také z Německa či Slovenska,“ vysvětlil starosta Spolku Prokop Chrudoš Fiala.

V době, kdy březohorské doly na konci 19. století prožívaly největší období slávy, byla Prokopská pouť v Příbrami největší hornickou poutí v Čechách. Tehdy byla účast na pouti pro osazenstvo dolů povinná.

„V roce 1904 však rozhodnutím ministerstva orby ve Vídni byla zrušena hornická kapela i povinná účast hornictva. Přesto se tradice pouti udržela až do konce 40. let 20. století, kdy byla komunistickým režimem zrušena a nahrazena dnem horníků. Novodobá tradice pouti byla obnovena v roce 1990,“ zavzpomínal další z organizátorů Jaroslav Korbel Podbrdský.

Oproti minulosti se v programu daleko více angažují březohorské spolky, například Společnost občanů a přátel Březových Hor nebo Sokol Březové Hory.

Chybět nebudou ani dobové stánky, které nabídnou trdelník, staročeské placky, keramiku, výrobky z kůže či ošatky. Mimo jiné se představí brašnář, sedlář i kovář. „Celkem zhruba pět desítek stánků a řemeslníci nejsou jen ze Středočeského kraje, ale i z Jihočeského nebo z Prahy,“ doplnil Chrudoš Fiala.

Karel Souček