Hlavním požadavkem protestujících bylo, ale se s odvaly na Příbramsku nijak nehýbalo a ponechaly se v současném stavu. „Nechme haldy tak, jak jsou. Staly se přirozenou součástí kulturní krajiny hornického Příbramska,“ prohlásil starosta Petrovic u Sedlčan Petr Štěpánek, který byl jedním z pořadatelů akce.

„Omezeně využitelného kameniva je méně než polovina, zbývající nevyužitelný materiál se má transportovat k obci Háje, kde vznikne navěky nový odval. Při rozebírání hald se provzdušněním a otevřením odvalů spustí chemické procesy, při kterých hrozí uvolňování radonu a těžkých kovů,“ vysvětlil Štěpánek a připomněl, že bez významné státní dotace se likvidace odvalů nevyplatí. „Ušetřeme raději tyto peníze na smysluplná opatření například na zadržení vody v krajině,“ dodal.

Podle odpůrců likvidace odvalů zůstává tato ekologická zátěž přes 30 let po těžbě uranu beze změn. Haldy porůstají náletovými dřevinami a dokonce se na nich uchytily i chráněné druhy rostlin. Lidé z okolí tam staví domy, celá generace už nepamatuje jinou krajinu. To se má nyní změnit. Haldy se mají zpracovat na kamenivo pro dopravní stavby. To se samozřejmě nelíbí obyvatelům u odvalů. Rozebírání hald by totiž trvalo desítky let, podle spotřeby kameniva odhadem 30 až 50 let. To by prý znamenalo desítky let hluku, prachu a zvýšené nákladní dopravy.

Ovšem státní podnik Diamo nemá podle slov ředitele příbramské pobočky Zbyňka Skály jinou možnost, než likvidaci ekologické zátěže na Příbramsku v podobě odvalů řešit. „To nám ukládá zákon, současný stav nikdy nebyl brán jako konečný a my se ze zákona s následky důlní činnosti na Příbramsku musíme vypořádat,“ připomíná ředitel příbramského Diama Zbyněk Skála.

Podnik v současné době řeší dva projekty související s likvidací odvalů. „Prvním je studie proveditelnosti na všechny čtyři varianty likvidace odvalů, které jsme v roce 2017 předložili dotčeným obcím. Až na Háje a Dubno se k tomuto záměru vyjádřily pozitivně. Druhým je možnost využití kameniv z odvalů na stavbu silničních staveb, například v podobě dostavby dálnice D4 směrem na Písek a Strakonice nebo v případě jihovýchodního obchvatu Příbrami,“ říká o možnostech využití materiálu z hald Skála.

Protest trval asi hodinu. Nicméně se konal v době, kdy v budově ředitelství nikdo nebyl, a tak vyzněl tak trochu naprázdno.