Každý rok zveřejňuje Český statistický úřad informace o průměrných platech v České republice, jejichž výše neustále stoupá. Letos dosáhl průměrný měsíční hrubý příjem fyzické osoby 22 531 korun. Takové číslo však stěží odpovídá reálným mzdám, které pobírá většina zaměstnanců.
„K průměrnému platu mám se svým příjmem opravdu hodně daleko. Moje mzda je přibližně poloviční,“ sdělil Deníku zaměstnanec jednoho podniku, ve kterém pracuje jako grafik.
Údaje o průměrném platu se získávají aritmetickým průměrem, který dělí počet zaměstnanců celkovým součtem jejich platů. V takovém případě však i menší skupina lidí s výrazně vyšším ohodnocením než většina populace dokáže průměrnou hodnotu rapidně navýšit. Vzniklý obnos tak prakticky dostává jen minimum lidí. Například zaměstnanci v oboru finančního zprostředkování dostávají podle Českého statistického úřadu průměrně 52 000 korun, naproti tomu mzda pracovníků v lesnictví, zemědělství či rybolovu se pohybuje okolo 16 000 korun.
„Já osobně nemohu říct, že by můj plat dosahoval průměrného, ale to je také tím, že pracuji v oboru teprve krátce. Co vím, tak mzdy kolegů se pohybují i ve větších hodnotách, než je průměr,“ řekl Deníku pracovník programátorské firmy působící v příbramském regionu.
Podle výše průměrného platu v regionech je na tom nejlépe Praha, za kterou následuje Středočeský kraj, dalším v pořadí je kraj Plzeňský. Praha je na tom nejlépe i v porovnání průměrných mezd v jednotlivých městech. Špatně na tom není ani Plzeň, Mladá Boleslav či Ostrava. V Mladé Boleslavi zvyšují průměr z velké části také zaměstnanci automobilky Škoda, která díky zisku z minulého roku v hodnotě 222 miliard korun může svým pracovníkům pravidelně zvedat ohodnocení.
Podobná situace je i v Kovohutích Příbram, kde se platy zvedly o několik procent a dvakrát v předchozím roce získali všichni o padesát procent vyšší plat.
„Kromě zvýšení mezd jsme vyjednali i příznivější podmínky pro letošní rok v kolektivní smlouvě, například zvýšení příspěvků na penzijní připojištění,” uvedl generální ředitel Kovohutí Jiří Dostál.
O něco přesnější vyhodnocení než aritmetický průměr je vypočítání takzvaného mediánu. Ten vznikne vybráním prostředního údaje z řady platů, které jsou seřazeny od nejmenšího po největší. Celkem ohromující pak může být zjištění podle další metody, ve které je zjišťována nejčastější mzda neboli modus. Taková hodnota bývá až o několik tisíc korun menší než průměrný plat a daleko lépe vystihuje reálné ohodnocení většiny obyvatel.