Čtyři desetiletí pořádá Jaroslav Mucha spolu s vedením Tatranu na Častoboři také jarní a podzimní brigády oddílových vedoucích, aby se místo uklidilo, vše potřebné opravilo a Častoboř se připravila na další sezonu. Kapacita tří osmnáctidenních turnusů je vždy plná. Mucha si umí získat děti i dospělé klidným racionálním uvažováním, úsměvem, upřímností, opravdovostí, hravostí, fantazií. Je pro ně close Logo projektu Řád srdce. zoom_in přirozenou autoritou.

Na Častoboři na sebe prý nechává působit genius loci a dokáže o svých pocitech také barvitě vyprávět: „Když je Měsíc v úplňku, je to pastva pro oči. Albertovy skály svítí. Měsíc se vzhlíží ve vodě. Je to romantika. Schází tu pouze Karel Hynek Mácha, který kdyby věděl, jaký je úplněk na Častoboři, tak by sem ve své době určitě přivandroval."

„Mezi mladými je mi dobře, člověk je musí respektovat a umět se jim i podřizovat."

Na otázku, kde Jaroslav Mucha bere neuvěřitelnou vitalitu, odpovídá: „To snad je dáno v genech. Táta byl také veselý člověk, vždy plný elánu. Rodiče byli mým vzorem v pracovitosti a odpovědnosti. Snažím se také brát všechno s humorem a rozumem. Nepanikařit, nepodávat se negativním náladám. Když se člověk přičiní, dopadne to dobře. To je věta, která pomáhá." Tímto svým životním postojem působí již na několik generací svých odchovanců. Probouzí v nich lásku k přírodě a její ochraně, ke kamarádství a upevňuje v nich morální hodnoty.


Potvrdit by to mohla také Eva Kovářová, která se s Jaroslavem Muchou zná a oceňuje na něm jako žena také to, že po rozvodu vychovával svoje dvě dcery zcela sám. Kovářová má Muchu spojeného také s fotoaparátem. Bývá kurátorkou jeho fotografických výstav nejen na Příbramsku, ale i v Praze nebo na Liberecku. Snímky pořízené za celá desetiletí ve Žraločí zátoce na Častoboři jsou výmluvné. Vyprávějí o dětech, vedoucích, všedních dnech na táborech, jak míjely, o večerních hrách, pohodě u táboráků, o mytí, o vaření… Mucha svůj přístup glosoval slovy: „Je to tábor, který se ani v době tuhého komunismu nezařadil do kategorie dětských výkrmen a udržel si skautského ducha."

Mucha je přesvědčen, že právě pobyt mezi mladými je pro něj elixírem duševního mládí. „Mezi mladými je mi dobře, člověk je musí respektovat a umět se jim i podřizovat," přidal ještě jednu životní zkušenost. Nominace na Řád srdce mu udělala radost jako dárek navíc k jeho brzkým devadesátinám.

Marie Břeňová