VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řada živočichů v Brdech na objevení ještě čeká

Brdy /FOTOGALERIE/ - V Chráněné krajinné oblasti Brdy můžeme potkat druhy živočichů, které jsou vzácné již v celé Evropě. Jaké druhy to jsou a další zajímavé informace k nim prozradil David Fischer z Hornického muzea Příbram.

19.9.2017
SDÍLEJ:

Zoolog Hornického muzea Příbram David Fischer při jedné z výprav za poznáním do Brd.Foto: Karel Hutr


Jaké vzácné živočichy můžeme v CHKO Brdy najít? 
Celou řadu a celá řada jich na objevení teprve čeká. Asi zde nelze jmenovat všechny (také rozhodně nevím vše, aktuálně zde probíhá řada průzkumů a studií, takže na tomto místě jen pár těch vlajkových: rak kamenáč (Brdy pro něj představují jednu z nejvýznamnějších oblastí v ČR); listonoh letní (nově doložen z další lokality), z motýlů například modrásek bahenní. Zajímavé jsou zde některé vážky, jako třeba vážka čárkovaná, šídlo sítinové nebo páskovec kroužkovaný. 


Hojná je zde mihule potoční či vranka obecná, místy se zde ještě lze setkat se střevlí potoční. Z obojživelníků patří mezi ty nejvýznamnější určitě čolek velký, mlok skvrnitý, kuňka žlutobřichá, blatnice skvrnitá a skokan ostronosý. Z plazů se zde čím dál častěji objevuje pro tuto oblast donedávna prakticky neznámá užovka hladká. Z ptáků nelze nejmenovat čápa černého či orla mořského, ale žijí tu i další vzácné druhy, jako je například bekasina otavní, chřástal polní, pěnice vlašská či nově objevený datlík tříprstý. 


Ze savců lze na prvním místě zmínit rysa ostrovida, běžná je tu již vydra říční a za branami Brd přešlapuje bobr evropský. Zřejmě velmi zajímavá zde je i fauna netopýrů, jejíž výzkum aktuálně probíhá. Pro mne asi nejzajímavější objev poslední doby ale představuje zjištění velmi vitální populace žábronožky letní. 


Je některý z nich extrémně ohrožený? 
Svým způsobem všechny – některé druhy absencí vhodného managementu (druhy vázané na specifické vojenské činnosti, jako je pojezd těžkou technikou, vytváření suchých i zaplavených kráterů po výbuších munice, občasné požáry, odlesňování ploch a tak dále); některé například v důsledku nevhodně nastaveného hospodaření v některých rybnících a úniku nepůvodních druhů ryb do vodotečí, některé přímou likvidací vhodných stanovišť (například výstavba nových rybníků v mokřadech, kde hnízdily bekasiny). Řada z nich trpí díky vysušování Brd v důsledku nevhodné druhové skladby lesa a s tím spojeným umělým odvodňováním, některé mohou být, jako všude na našem území, přímým terčem pytláctví (třeba rys). 


Co by jejich záchranně mohlo pomoci a co ji komplikuje? 
Ono to vyplývá z předchozího. Nastavení vhodného náhradního managementu bývalých vojenských ploch (narušování půdního krytu, pojezdy těžkou technikou, řízené vypalování a podobně), vhodný management nevojenského bezlesí (kosení ve vhodnou dobu, extenzivní pastva, …), postupná změna druhové skladby lesa směrem k té pro danou oblast přirozené - tedy většinou s převahou listnatých dřevin, změna destruovaného hydrologického režimu - likvidace odvodňovacích struh, rekonstrukce rozsáhlých pramenišť, obnova mokřadů (lesních i nelesních), revitalizace napřímených vodotečí, včetně těch nejdrobnějších. Toto vše na úkor dnes tak oblíbeného zakládání nových rybníčků, které problém současné hydrologické situace opravdu nevyřeší. Změna způsobu hospodaření v některých místních nádržích, jako je razantní snížení obsádek a změna jejich druhového složení odpovídající místním podmínkám (salmonidní obsádky), úplné vyloučení některých druhů ryb, jako například okoun. Tvrdé postihování případného usmrcování zvláště chráněných druhů a ničení jejich biotopů a určitě jsem na mnohé další zapomněl. 


Jak mohou návštěvníci nejlépe přispět ochraně přírody v CHKO Brdy?
Samozřejmě tím, že budou respektovat příslušné zákony a vyhlášky – budou se pohybovat tam, kde je to ochranou přírody povoleno, nebudou chytat a rušit to, co se lovit a rušit nesmí, odpadky, které si s sebou přinesou si zase odnesou a tak dále. Prostě se tu budou chovat slušně.


Hlavně pak ale tím, že nebudou jen polykat kilometry, ale budou se koukat kolem sebe a budou nad tím, co vidí, přemýšlet a poté budou své postřehy dále sdílet – jen tak se může do obecného povědomí dostat například to, že Brdy jsou, stejně jako zbytek našeho území, plné odvodňovacích struh, což má za následek na jedné straně jejich vysychání, na straně druhé ale bleskové povodně. Nebo to, že rybníky tu někdy svým zápachem a prakticky nulovou průhledností lákají k lecčemus, jen ne ke koupání (což nezpůsobuje znečištění, jak si většina z návštěvníků myslí, ale extrémní přerybnění nevhodnými druhy ryb, především kapry – stačí změnit hospodaření a ty rybníky budou z roku na rok křišťálově čisté).

Dlužno podotknout, že se jedná o obecný problém celé ČR, ale my se zde bavíme přece jen o CHKO. Nebo třeba to, jak vypadá druhová skladba větší části zdejších porostů – jinými slovy, jak málo je zde například vzrostlých porostů buku, který tu původně patřil mezi dominantní dřeviny. Pokud pak vejde do obecného povědomí, že tyto věci jsou špatně a že je lze často velmi snadno změnit, není lepšího motoru pro pozitivní změny, nežli je tlak veřejnosti. 

Šárka Spáčilová

Autor: Redakce

19.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Březohorští hasiči získali v letošní anketě nejvíc hlasů ze všech nominovaných jednotek.
7

Dobrovolnými hasiči roku se stali ti březohorští

Letošním stotitisícím návštěvníkem muzea se stala Adélka Jandáčková ze ZŠ Ořech.
35

Hornické muzeum vítá stotisícího návštěvníka už deset let

Řezníčka s Hruškou čeká Partizan Bělehrad

Plzeň - Fotbalisté Viktorie Plzeň, v jejichž dresu v současnosti nastupují i dva bývalí příbramští hráči Jakub Řezníček a Aleš Hruška, už znají svého soupeře pro první jarní kolo vyřazovací části Evropské ligy. Svěřence trenéra Pavla Vrby čeká srbský Partizan Bělehrad.

Stav třetiny středočeských mostů volá po opravě

Střední Čechy – Přemostění Červeného a Bakovského potoka ve Velvarech na Kladensku, most přes odvodňovací strouhu u obce Klíčany na Praze-východ, dvoumetrový můstek přes meliorační sběrač u Husí Lhoty nedaleko Mladé Boleslavi či necelých pět metrů dlouhý most přes Křenovku v okrajové části Kutné Hory zvané Perštejnec. To jsou mosty Středočeského kraje, které patří k nejhorším.

Martin Jedlička se bude učit pod vedením Jaromíra Blažka

Mladá Boleslav - Dlouholetý fotbalový reprezentant, bývalý brankář Sparty Praha nebo také tehdejší Marily Příbram Jaromír Blažek se podle dostupných informací stane od jarní části sezony trenérem brankářů v Mladé Boleslavi. Ve funkci by měl nahradit Jiřího Malíka a stane se tak novým trenérem příbramského odchovance Martina Jedličky.

Liba o svém zvolení do vedení asociace: Je to i úspěch středočeského fotbalu

Praha /ROZHOVOR/ – Územně i fotbalově největší kraj bude mít po letech své zastoupení v nejužším vedení českého fotbalu. Miroslav Liba stojí pět let v čele středočeského svazu, v úterý dostal důvěru od delegátů mimořádné valné hromady Fotbalové asociace ČR a stal se členem výkonného výboru za Čechy. „Čeká mě víc práce. Vnímám to nejen jako osobní úspěch, ale i úspěch středočeského fotbalu,“ říká někdejší prvoligový rozhodčí.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT