Na hřišti ve Věšíně u Rožmitálu se v úterý živě debatovalo. Před večerem tam přijeli kvůli radaru předseda ČSSD Jiří Paroubek s místopředsedou poslanecké sněmovny Lubomírem Zaorálkem a místopředsedou sociální demokracie Milanem Urbanem. „Připomíná mi to předvolební mítinky,“ pronesla jedna z přítomných žen na adresu Paroubka.

Ten obhajoval svoji návštěvu tím, že si přišel vyslechnout názor na umístění americké radarové základny v
Brdech. Někteří z odhadem dvou stovek přítomných chtěli vysvětlení, proč sociální demokracie bojuje proti radaru, když to byla právě tato politická
strana, která měla zahájit jednání s americkou stranou před pěti lety.

Někteří diskutující poukazovali na to, že i když se tvrdí, že o umístění radaru není dosud rozhodnuto, začal se v Brdech provádět průzkum kvůli vyhledávání vhodné lokality už za vlády ČSSD. „O americké základně se hovořilo před lety, to ano, ale nic z toho pro nás nevyplynulo,“ tvrdil Zaorálek. Ty, co považují právě sociální demokracii za původce toho, že se o radaru vůbec jedná, však nepřesvědčil.

Lidé se dožadovali technických parametrů radaru. Na to ale Zaorálek řekl, že je to věc vlády, která tak vehementně prosazuje umístění základny v Brdech. Přítomnou skupinku lidí s červenými tričky a protikomunistickým nápisem zřejmě argumenty sociálních demokratů neuspokojily, když na některé jejich odpovědi reagovali hlasitým pískotem.

Mnozí z přítomných pochybovali o významu místního referenda, které se ve Věšíně koná už 9. června. Debaty se zúčastnil i starosta Příbrami Josef Řihák (ČSSD), který naznačil, že i on zvažuje projednat s radními a zastupiteli vyhlášení místního referenda. „Jsme největší město s největším počtem obyvatel v blízkosti základny v rámci Středočeského kraje. Máme téměř 40 tisíc obyvatel a 48 volebních okrsků. Referendum nás přijde na zhruba 800 tisíc korun. Nechal jsem si vypracovat ekonomický odhad a kdybychom například ušetřili za odměny členům komisí a za další věci, můžeme se dostat na 300 tisíc korun,“ řekl nám Řihák před besedou.

Diskuzi naslouchal i starosta Trokavce Jan Neoral. Jméno malé obce při jihozápadním okraji Vojenského újezdu Brdy dnes znají lidé v mnoha zemích. Trokavečtí byli prvními, kteří uspořádali referendum, aby drtivou většinou hlasů vyslovili svůj názor a dali souhlas obecní samosprávě, aby zákonnými prostředky zabránila výstavbě základny.

„Místní referendum má význam. Když jsme ho udělali, volali nám, že jsme blázni. Řvěte a řvěte. My jsme se ozvali a vidíte - místo pro radar posunují o pět kilometrů dál od nás. To znamená blíže k vám! Řvěte a oni to příště zase posunou dál, a když se nedáme, vykašlou se na to,“ vyzýval Neoral místní k účasti v referendu.