Jaké jsou klíčové argumenty kraje pro slučování příbramských gymnázií?
Optimalizace se dělá proto, abychom měli efektivně vystavěnou síť středních škol, které budou odpovídat vzdělávání pro 21. století jak kvalitou výuky, tak zázemím a vybavením. Důležité je zachovat širokou nabídku středoškolských oborů, tak aby si mladí lidé mohli vybrat podle svého zájmu a schopností. Samozřejmě nelze mít všechny obory dostupné v jednom městě, ale v rámci okresů a kraje jako celku musí být nabídka vyvážená. Sloučením Gymnázia pod Svatou Horou a Gymnázia Legionářů bude zachována dostatečná nabídka gymnaziálního vzdělávání a při vhodném nastavení organizace je možné, aby v jednom ročníku maturovalo místo dnešních 180 studentů 150 (Radní Vácha navrhuje variantu s jedním osmiletým a čtyřmi čtyřletými obory, ale zároveň snížením počtu žáků ve třídách, kompromisní řešení počítá s osmiletým, šestiletým a dvěma čtyřletými obory – pozn. red.). Sestěhováním bychom uvolnili pronajatý pavilon Základní školy na Balvínově ulici městu Příbram, které tam může navrátit chybějící kapacity na druhém stupni nebo zvýšit kvalitu výuky vytvořením míst v odborných učebnách. Nově budovaný pavilon s takovouto kapacitou by město stál zhruba 225 milionů korun.

Jakou roli hraje ekonomické hledisko? Podle krajského radního Václava Švendy tvoří provozní náklady na provoz Gymnázia pod Svatou Horou jen 0,4 procenta celkového rozpočtu. 
Máme celkem 189 školských organizací. Mnohé prostory pro jejich činnost máme pronajaté, většina sídlí v našich objektech. Samotné vlastnictví takového množství nemovitostí, které jsou často v žalostném stavu, nám znemožňují naše školy kvalitativně posouvat. Provozní náklady nejsou zdaleka vším, co je nutné do ekonomiky započítat. Je potřeba přičíst i náklady na vlastnictví objektů-reprodukce majetku, spočítat si, kolik nás stojí „prázdné židličky“ v našich školách a kolik neefektivní provoz menších organizací. Toto kolega Švenda ve svých úvahách nezohlednil.

Pokud je skutečně jedním ze zásadních argumentů pro sloučení nízký počet bodů budoucích gymnazistů při přijímacím řízení, proč není brán v potaz argument, že jejich výstupní výsledky (úspěšnost u státní maturity) jsou nadprůměrné, stejně jako jejich uplatnění na trhu práce?
Opakovaně jsem upozorňoval, že nízký počet bodů potřebných pro přijetí je pouze jedním z kamínků, které zapadají do celkové mozaiky. Každé dogmaticky obhajované statistické číslo lze s ohledem na různorodost vzdělávací soustavy v kraji úspěšně relativizovat. Z čísel je patrné, že při hrubém přepočtu na obyvatele je kapacita gymnaziálních míst v Příbrami výrazně nadprůměrná, naopak minimální počet bodů potřebných pro přijetí je nízký. Dá se tedy usoudit, že je nabídka skutečně více než dostatečná. Průměrná hrubá neúspěšnost u standardních maturitních zkoušek na středočeských gymnáziích byla v roce 2019 (necovidový rok) 8,7 procenta. Gymnázium Legionářů mělo tuto hrubou neúspěšnost 1,65 procenta a GPSH 15,38 procenta. Co se týká nezaměstnanosti, máte pravdu. Gymnaziální studenti mají opravdu nejnižší podíl na nezaměstnanosti. Takto by se zdálo, že pokud bychom ze všech škol udělali gymnázia, tak bychom na to vyzráli. Domníváme se ale, že je potřeba zachovat různé typy škol pro různé typy žáků. A v tom je celý ten problém.

Jste pro sloučení příbramských gymnázií? Dejte nám vědět v anketě na konci tohoto článku.

Jaké jsou další kroky koncepce po sloučení gymnázií? Jak se promítnou do fungování ostatních středních škol v regionu, kterým má sloučení hypoteticky pomoct?
Po rozhodnutí o sloučení se upraví školní vzdělávací program nástupnické organizace, kde bude velice podrobně popsáno, jak bude vypadat strategie rozvoje školy. Umím si představit, že v rámci sloučeného gymnázia se bude vzdělávat podle více školních vzdělávacích programů. Po dvaceti letech přešlapování na místě získají ostatní školy v Příbrami jistotu, že se jejich obory nebudou rušit a společně je můžeme konečně začít rozvíjet.

Budou ostatní střední školy nabízet zajímavé a perspektivní nové obory, aby nalákaly studenty?
Ano, to je samotnou podstatou optimalizace. Chceme do našich škol investovat peníze, aby mohly rozvíjet atraktivní obory jako je robotika, kybernetika, ale i pedagogika a zdravotnické obory. Na jedné straně se budeme snažit navyšovat finanční prostředky do školství (v minulém měsíci schválilo zastupitelstvo kraje mimořádně 100 milionů korun na zlepšení vybavení našich škol) a na druhé straně zůstanou všechny ušetřené prostředky z nepopulární optimalizace v kapitole školství. Ani koruna se neztratí. Neděláme tyto nepříjemné kroky, abychom ušetřené peníze dávali třeba do výstavby silničních obchvatů měst.

Neměla by nízká naplněnost ostatních škol (tedy malý zájem o ně) být kritériem k jejich sloučení/zrušení?
Domnívám se, že prostá naplněnost by neměla být jediným kritériem sloučení. Někdy je opravdu potřeba udržovat i malé obory, protože jsou specifické, a přesto důležité. A také je úkolem kraje, aby pestrou nabídku kvalitního vzdělávání zajistil i pro ty, kteří nemají studijní předpoklady, jsou ohroženi školním neúspěchem, mnohdy jsou zdravotně či sociálně znevýhodnění a směřovat je třeba do oblíbenějších škol s maturitními obory prostě nejde.

V jedné z diskuzí zaznělo, že nebudete povolovat vznik nových soukromých gymnázií v Příbrami.
Rozšiřování kapacit gymnaziálního vzdělávání by Středočeský kraj podpořil pouze v regionech, kde gymnázium buď vůbec není, nebo je jeho kapacita vzhledem k počtu obyvatel extrémně nedostatečná. A to bez ohledu na to, zda by se jednalo o gymnázia veřejná či soukromá.