Vojáci se totiž rozloučili s raketomety, které u armády sloužily bezmála čtyřicet let. Dvě poslední slavnostní salvy tak udělaly tečku za působením raketometů vzor 70 ve výzbroji armády. Při obou salvách vystřelili vojáci ze 132. smíšeného dělostřeleckého oddílu z Jinců přes 300 raket. Výstřely z plochy Brda a samotný dopad a explozi raket na cílové ploše Tok tak doprovázel obrovský rachot.

Rakety vypálili dělostřelci na závěr dvoudenního cvičení. Raketomety budou jako nepotřebný majetek nabídnuty k odprodeji formou obchodní veřejné soutěže v příštím roce. „Podmínky jsou dané zákonem a soutěže se může účastnit pouze česká právnická osoba, která má platnou licenci pro obchodování s vojenským materiálem,“ řekl Jan Pejšek z ministerstva obrany.

Tuto vyřazenou zbraň jiná nenahradí. „Naším jediným a hlavním palebným prostředkem od 1. ledna 2011 budou 150milimetrové samohybné kanónové houfnice vzor 77,“ dodal mluvčí 13. dělostřelecké brigády Michal Abrhám.

Poslední salvě v Brdech přihlížely stovky lidí. Mezi jinými zástupci generálního štábu, ale i bývalí dělostřelci, kteří u raketometů v minulosti sloužili.

Raketomet na podvozku Tatry 813 je čtyřicetihlavňová reaktivní zbraň, která slouží k ničení plošných cílů protivníka. Maximální dostřel zbraně je 20 kilometrů. Časový interval odpálení salvy 40 nábojů je asi 20 vteřin, plošný účinek salvy je do tří hektarů, raketomet obsluhují čtyři lidé. Maximální rychlost je 85 km/h (v terénu 25 km/h), hmotnost úplného raketometu s 80 náboji je 24,3 tuny. Raketomet 122 mm vzor 70 je považován za československou zbraň. Raketomety mají ve výzbroji dvě desítky zemí.

13. dělostřelecká brigáda

V současnosti je 13. dělostřelecká brigáda jediným dělostřeleckým svazkem v rámci Armády České republiky a hlásí se ke všem tradicím dělostřelectva od vzniku samostatného Československa. Koncem 70. let se v její výzbroji objevily nové 152 mm samohybné kańonové houfnice vz.77, které se v roce 1991, společně se 122 mm raketomety vz.70, staly její hlavní palebnou silou. V tomto roce byla redislokována do posádky Jince a v květnu roku 1999 jí byl v organizační podobě 1. výcvikové a mobilizační základny dělostřelectva udělen čestný historický název Jaselská. Dalším zdrojem tradic je 11. dělostřelecký pluk, který navázal na 321. těžkou dělostřeleckou brigádu v posádce Rokycany. Svazek se hlásil k odkazu, který začal příchodem 102. dělostřeleckého pluku v lednu 1925 do Rokycan. V rámci organizačních změn raketového vojska v roce 1991 byla brigáda reorganizována na 6. raketový pluk, který prošel dalšími změnami organizace a názvu a v roce 2000 byl přemístěn do posádky Jince.

Výzbroj 13. dělostřelecké brigády

152 mm ShKH (samohybná kanónová houfnice) vz.77
- moderní dělostřelecká zbraň s automatickým nabíjením, schopná účinné palebné podpory jednotek pozemních sil. Zbraňový systém ráže 152,4 mm je konstruován na modifikovaném podvozku Tatra 815 8x8. Maximální dostřel zbraně s dálkovou střelou je 20 000 m, rychlost střelby při automatickém nabíjení 4 rány/min, počet vezených nábojů 60 ks, obsluha 5 osob, maximální rychlost 80 km/h ( v terénu 25 km/h), celková hmotnost se 60 kusy nábojů je 29 250 kg.

Průzkumný a pozorovací komplet Sněžka
- svým vybavením je schopen zabezpečit dělostřelecký, případně vševojskový průzkum. Komplet je součástí přepracovaného podvozku a nástavby bojového vozidla pěchoty (BVP-1). Hlavní část průzkumných senzorů je umístěna na otočné plošině na vrcholu zvedacího ramene. Výška kompletu v bojové poloze (vztyčené rameno) je 14,77 m, detekce cílů přehledovou kamerou 5 000 m (4 500 m zaměřovací kamerou, 1 600 m noktovizní kamerou, 9 000 m termovizní kamerou), dosah laserového dálkoměru 20 000 m, dosah radiolokátoru např. na tank 33 000 m a přesnost určování výbuchu radiolokátorem do 20 m. Osádka prostředku 4 osoby, maximální rychlost 55 km/h (v terénu 30 km/h), jízdní dosah 600km.

Lehký průzkumný a pozorovací systém Los
- moderní, vysoce mobilní prostředek na podvozku DP-90 (dělostřelecká pozorovatelna 90). Vyznačuje se velkou průchodností terénem a optimální ochranou a zabezpečením tříčlenné osádky. Základem systému je vysoce moderní počítačová podpora průzkumné činnosti. Systém může detekovat, identifikovat a rozpoznávat pevné i pohyblivé cíle ve dne i v noci. Zároveň také automaticky určí souřadnice zjištěného cíle a vyhodnotí získané informace. Maximální výška prostředku v bojové poloze je 4,3 m (s vysunutým ramenem), maximální rychlost 65 km/h (v terénu 35 km/hod), jízdní dosah 300 km, celková hmotnost je 11 500 kg.

Radiolokátor ARTHUR
- mobilní systém s vysokou flexibilitou a variabilitou operačního použití. Slouží k vyhledávání palebných prostředků nepřítele a k řízení palby vlastního dělostřelectva. Princip činnosti je založen na sledování jednotlivých projektilů a analytickém vyhodnocením místa výstřelu a dopadu. Je schopen detekovat dělostřelecké, minometné a raketometné prostředky na vzdálenost až 40 km. V jeden okamžik je schopen sledovat až 8 projektilů současně s kapacitou 100 vyhodnocených projektilů za minutu. K dalším schopnostem patří včasná výstraha před napadením postavení vlastních jednotek palbou nepřítele. Systém je na podvozku Tatra 815 4x4 s možností letecké přepravy.

Zdroj: Armáda ČR