Postoj Středočeského kraje podpořilo osmnáct starostů ze středočeské strany, jenž se týká dělení Brd po zrušení újezdu. Starostové nechtějí, aby se území rozdělilo mezi Středočeský a Plzeňský kraj. Zástupci obcí spolu s hejtmanem Josefem Řihákem usnesení podepsali na schůzce, která předcházela oficiálnímu jednání se zástupci ministerstva obrany v posádkovém domě v Jincích. „Dokument stvrdilo 18 středočeských starostů, tedy všichni, kteří se setkání s hejtmanem zúčastnili," řekla mluvčí středočeského hejtmanství Nicole Mertinové.

Starostové podpisem podpořili už nejen krajskou radu ve stejné věci, ale nyní i celé krajské zastupitelstvo, které odsouhlasilo už 11. března nesouhlas se změnou hranice Středočeského kraje. Pro hlasovalo 47 zastupitelů, proti nebyl nikdo a tři zastupitelé z řad ODS se zdrželi.

„Podbrdští starostové se distancují od nepravdivých informací, zveřejněných v některých sdělovacích prostředcích, které hovoří o souhlasu drtivé většiny obcí v okolí Brd s dělením území vojenského prostoru. Zároveň prohlašují, že na jednání svých zastupitelstev schvalovali pouze to, že v případě zrušení VVP Brdy přijmou do svých katastrů části jeho území navazující na jejich obce," uvádí v tiskovém prohlášení středočeské hejtmanství.
„Jsem velice rád, že starostové podbrdských obcí podpořili Středočeský kraj v tom, že nechceme přijít o třetinu brdského území a že svým prohlášením vyvrátili nepravdivé informace, které se šířily z Plzeňského kraje od starosty Strašic a jeho příznivců," řekl hejtman.

Starosta Jinců Josef Hála připustil, že usnesení je mimo jiné reakcí na nedávné prohlášení téměř dvacítky podbrdských obcí na plzeňské straně, jež vyzvaly plzeňského hejtmana, aby neustupoval požadavkům Středočechů. Plzeňské obce chtějí, aby jim byla navrácena jejich původní katastrální území z roku 1949, a podporují postoj ministerstev obrany, vnitra, životního prostředí i vlády. Středočeský kraj naopak žádá zachovat současný stav, kdy má celé území ve své správě.

Zástupci armády seznámili přítomné s pokračováním vojenského výcviku i po zrušení újezdu a pyrotechnickou sanací. 1800 střel už za půl roku zlikvidovali pyrotechnici na území Vojenského újezdu Brdy.

Někteří starostové potvrdili Deníku, že na setkání chyběl někdo kompetentní z armády, kdo by jim dokázal odpovědět na některé otázky, které na setkání padly. Do Jinců totiž nedorazil Vladimír Kazatel, jenž je šéfem komise pro optimalizaci vojenských újezdů.

„Je škoda, že zde nebyli odborníci… Mně osobně by zajímaly ekonomické důvody pro zrušení vojenského újezdu. Jestliže jsme se dnes dozvěděli, že zhruba na dvou pětinách území bude i nadále probíhat intenzivní vojenský výcvik, tak proč vlastně chce ministerstvo vojenský újezd rušit? Na to nám nikdo z přítomných zástupců ministerstva nebyl schopen odpovědět. Stejně tak jsme se nedozvěděli, jakým způsobem bude zabezpečena pyrotechnická zátěž, která stále zůstává na celé polovině brdského území," reagoval hejtman Josef Řihák na řadu nezodpovězených otázek.

Ministerstvo obrany totiž zvažuje rozmístění výstražných cedulí se zákazem vstupu na některá místa, kde se nebude likvidovat munice. Jedná se o dopadové plochy Jordán, Tok, ale i střelnici Padrť. Když k těmto cílovým plochám připočtete posádkové cvičiště na Brdě a utajené vojenské místo poblíž zámečku Tři trubky, co zbude jako CHKO? Chyběl i zástupce ministerstva životního prostředí, takže se vlastně o přípravě na vyhlášení CHKO Brdy nejednalo, natož, aby někdo přítomným sdělil, jak je to ze zonací chráněné oblasti, která je již prý vypracovaná. Karel Hutr, ČTK