Co je to slepé střevo, kde se nachází a jakou má v našem těle funkci?
To, čemu lidé běžně říkají „slepé střevo", je pouze červovitým výběžkem (dále červem) vlastního slepého střeva, které už je počáteční částí tlustého střeva. Červ se nachází obvykle v pravém podbřišku, kde vychází z tlustého střeva. Délka červu bývá nejčastěji 6,5 až 10 cm a ve zdraví je široký do 6 milimetrů. Při vývojových poruchách může být však spolu s tlustým střevem i výše uložený, případně raritně v levém podbřišku. Červ se s vývojem lidského druhu zmenšil do dnešní podoby, kdy nemá žádnou funkci v trávení. Předpokládá se jeho funkce v imunitním sytému, nicméně nejsou zprávy o tom, že by lidé jeho odstraněním nějak strádali.

Je známo, že toto onemocnění se vyskytuje především v mladším věku, jak častý je tedy výskyt v dospělosti?
V Evropě je výskyt zánětu červu 1,1 pacienta na 1000 lidí za jeden rok. Od narození stoupá s maximem mezi 20 až 40 lety a poté opět klesá.

Jaké jsou hlavní projevy zánětu?
V typickém průběhu se neurčité bolesti v horní části břicha a kolem pupku postupně stěhují do pravého podbřišku, kde již jsou dobře lokalizovatelné. To je však jen u 50 procent případů. Bolesti v pravém podbřišku jsou u 96 procent pacientů. Tam je pak maximum bolestivosti při vyšetření pohmatem. Samozřejmě ne všechna bolest v pravém podbřišku je zánět červu. Další příznaky jsou dosti variabilní ve výskytu a míře vyjádření. Bývá teplota mezi 37 a 38 stupni Celsia. Z výsledků vyšetření stoupá počet bílých krvinek v krvi a zvyšuje se hladina CRP v krvi. Zanícený červ je někdy viditelný při vyšetření ultrazvukem, případně lze zobrazit na CT. Včasná diagnóza bohužel není ani v současné době bezproblémovou záležitostí. To platí v České republice, ale i ve vyspělejších zemích, jako USA.

Kdy by měl pacient vyhledat lékaře a nepodceňovat bolest?
Pokud bolest během několika hodin neustupuje, má typické stěhování do pravého podbřišku, pokud pociťuje bolest v pravém podbřišku při kašli či chůzi ze schodů.

Hrozí v případě včasného neléčení nějaká rizika s dalšími následky?
Úmrtnost na zánět červu je nulová u neperforovaných, 1 až 2 procenta u perforovaných zánětů, u osob nad 70 let 5 až 20 procent z důvodů časové prodlevy v diagnóze při někdy minimálních příznacích.
Pokud není operováno během několika dní, vzniká periapendikální infiltrát– to je slepenec zánětlivě ztluštělých útrob v pravém podbřišku. Může vzniknout apendikální absces, což je ložisko s hnisem. Při zánětu pobřišnice (blána vystýlající břicho) je pacient bezprostředně ohrožen na životě. Pozánětlivé srůsty mohou v budoucnosti tísnit střeva a vést k ileosním stavům – tj. „střevní neprůchodnosti", či se udávají jako původ ženské neplodnosti. Raritně může dojít k zánětu portální žíly a vzniku jaterních abscesů.

O odstranění appendixu se s nadsázkou říká, že nám ho vyřízne i vrátný. Je chirurgický zákrok opravdu jeden z těch lehčích a je operace vždy nutná?
Operační léčení je jediný postup uznávaný jako správný. Zkušenosti z armádních ponorek USA, kde operace nebyla možná, však ukazují, že 85 až 90 procent mladých, jinak zdravých mužů se při léčbě antibiotiky uzdravilo bez následků.
Samotný zákrok patří v časných stádiích k lehčím výkonům, nicméně při pokročilém zánětu, kdy tkáně jsou křehké, případně jsou orgány slepeny zánětem dohromady, obtížnost stoupá. Též uložení červu za tlustým střevem, případně ještě pod pobřišnicí a ve srůstech nebo atypické uložení červu dovede operatéra potrápit.

Dagmar Čerňanská