„Nejde jen o svatbách, narození nebo úmrtí, ale často na naší matriku přicházejí i lidé, kteří hledají svoje předky a v takových případech je dobrá i místní znalost, což naše pracovnice má,“ kontruje proti ministrovu argumentu starostka Hvožďan Markéta Balková. Hvožďany jsou jednou z osmi obcí, kterých se návrh zrušení matričního oddělení týká. Kromě nich jsou na Příbramsku ještě obce Hluboš, Dolní Hbity, Višňová, Obecnice, Dublovice, Kosova Hora a Petrovice u Sedlčan.

Ilustrační foto
Kraj by měl rozdělit pět milionů mezi policii a hasiče

Na těchto matričních úřadech došlo podle statistik v letech 2014 – 2018 k méně než 20 prvozápisům. Ze seznamu byly vyjmuté ty obce, kde je dojezdová vzdálenost delší než 20 kilometrů, v takových budou matriky zachované. K realizaci změny je potřeba vyhlášky ministerstva vnitra, proto by navrhované změny měly začít platit až od 1. ledna 2019.

S navrhovanou změnou nesouhlasí ani starosta Petrovic. Jejich matrika by nově měla spadat pod Sedlčany. „Celý mi to přijde jako nesmysl. Zrovna v sobotu jsme tu měli svatbu ze Sedlčan, protože tamní matrika nestíhá a už neměla volné termíny, tak je poslali k nám a my jim teď budeme předávat naši agendu, když už nyní nestíhají?“ ptá se rozčileně petrovický starosta Petr Štěpánek a dodává: „Neustále se mluví o zlevnění státní správy a o jejím přiblížení lidem, my o jednu úřednici přijdeme, ale kvůli GDPR, což je další nesmysl, jsme museli úředníka přijmout. Tomu opravdu říkám zlevnění.“

Podobný názor má i Markéta Balková. „Pod si stát myslí, že ušetří 150 milionů, tak je to nesmysl. Na našem úřadu úřednice není jen matrikářka, která udělá deset nebo patnáct úkonů za rok, ona je zároveň pokladní, obsluha Czech Pointu, účetní a sekretářka v jednom. Takže jí z 99 % jde mzda z obecního rozpočtu a navíc je to narychlo před volbami, které vždycky tu obec tak trochu rozhodí,“ vysvětluje svůj postoj starostka Hvožďan s tím, že obcím, kterých se opatření týká, nejde ani tak o finanční příspěvek od státu na jejich provoz, jak prostě o to, matriky na svých úřadech udržet.

Foto z představení.
Karel Roden a Jana Krausová se vrací do Příbrami a vyrazí do divočiny

Minulý pátek se starostové obcí, kterých se rušení matrik týká, sešli se zástupci ministerstva. Kde se ministerstvo snažilo svůj postoj obhájit. Na schůzce bylo kolem sedmdesáti starostů a jak obcí, kterých se rušení matrik týká, tak těch, kam mají být převedené. V celé republice je 1275 matričních úřadů a podle analýzy, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat, je rozložení úkonů nerovnoměrné. Vyplývá z ní, že 65% matričních úřadů v letech 2014 – 2016 méně než 50 prvozápisů a více něž 100 prvozápisů má jen 6,27% matrik. 228 947 prvozápisů bylo podle analýzy v roce 2016 vedeno v městech s více než 10 000 obyvateli.

Jak se na přesun agendy dívají zástupci obcí, kterých se to týká? „Mně to nevadí, že by pod nás měly přejít Dolní Hbity, ale vím, že některým starostům se to nelíbí a naopak znám i starosty, kteří by se matriku rádi zrušili, ale ať to nechají na nich. A argument, že to je drahé? Ten venkov bude vždycky drahý,“ říká starosta Kamýku Petr Halada.

Změny se ale netýkají jen přesunu matrik, ale také peněz, tedy kolik by za provedené úkony měly dostat. Tím chce ministerstvo setřít rozdíly, které platí nyní, kdy je výkon agendy jednotlivých matričních úřadů financovaný podle počtu obyvatel správního obvodu, což podle ministerstva neodpovídá reálnému počtu provedených úkonů. Malé obce prý tak ze státního rozpočtu díky tomu čerpají více peněz než velké obce. Ministerstvo proto navrhuje financování za provedený prvozápis s rozličnými sazbami. Všechny obce by tak dostávaly za prvozápis narození 639 korun, za uzavření manželství 3 834 korun a za úmrtí 1 917 Kč.

Foto Kristiny Vaculové.
Kristinu Vaculovou čekají v Březnici hned dvě premiéry