Do funkce jednatele Střediska zdraví jste nastoupil v koncem března loňského roku. S jakými vizemi jste tuto roli přijímal?
Musím přiznat, že se nepovažuji za erudovaného zdravotnického experta, byť jsem zkušenostmi v rámci procesního řízení zdravotnických zařízení disponoval. Ve výběrovém řízení jsem zdůrazňoval především své ekonomické znalosti, organizační schopnosti a koncepční představy o řízení Střediska jako každé jiné firmy: s důrazem na co nejvyšší efektivitu hospodaření, organizační stabilitu a perspektivu rozšiřování služeb, v tomto případě zdravotnických ambulancí pro občany Dobříše a okolí.

Jaká byla vaše očekávání v konfrontaci s reálným stavem společnosti Středisko zdraví?
Spíše než svá očekávání jsem vnímal očekávání jednotlivých společníků, tj. faktických majitelů společnosti. Především oni hodnotili společnost jako stagnující a málo perspektivní a proto také hledali nového výkonného manažera. Je pravda, že řada skutečností, které jsem zejména v prvních měsících ve funkci rozklíčoval, nebyla pozitivních. Středisko zdraví bylo jako společnost v neutěšeném stavu po finančně ekonomické i administrativně organizační stránce.

Můžete být konkrétnější?
Obecně, efektivita společnosti byla po všech stránkách nízká. Finanční situace byla komplikovaná, neboť společnost zatěžovala pohledávka, kterou vůči ní evidovala největší zdravotní pojišťovna VZP. Velkou zátěží byly také značné náklady v celém spektru dodávek a činností. Například jen za telekomunikační služby utrácelo Středisko neuvěřitelných 22 tisíc korun měsíčně. Po okamžité revizi dodavatelských smluv jsme přistoupili k optimalizaci a podařilo se tyto telekomunikační služby zlevnit o více než 70 procent, aniž by byla snížena nebo narušena funkčnost. A takových záležitostí se objevila celá řada. Zkrátka se začalo více šetřit a více dbát na jednotlivé výdaje.

Taková opatření asi nebyla mezi zaměstnanci příliš populární?
Samozřejmě. Úsporná opatření nebývají oblíbená. Navíc, zjistili jsme neefektivitu i v personální oblasti, takže jsme se museli s několika zaměstnanci rozloučit, některým byly revidovány pracovní smlouvy a úvazky. Restrukturalizace společnosti s sebou vždy přináší věci neoblíbené – šetření, omezování, propouštění. Já ve funkci ovšem nejsem od toho, abych sbíral kladné body za popularitu. Mým úkolem je provést stabilizaci společnosti, zvýšit efektivitu a pokusit se v rámci možností činnosti Střediska zdraví rozšiřovat. Takovými úkoly jsem byl pověřen společníky.

Chápu správně, že realita tedy bylo o poznání horší, než se zdálo?
Zodpovědně tvrdím, že změny přišly za minutu dvanáct. Pakliže by se situace nechala běžet v zajetých kolejích ještě několik měsíců, přišel by pravděpodobně velmi tvrdý pád na dno. Nechci hovořit výslovně o krachu, ale řešení takové situace by bylo řádově mnohem obtížnější, než se o to snažíme v současnosti. Je prakticky jisté, že by Středisko zdraví neexistovalo v takové podobě jako je dnes, některé zdravotnické odbornosti by čelily zrušení, jiné by se třeba transformovaly mimo společnost. Tohle se nám podařilo ustát. Nechci být ale pouze negativní. Řada věcí se v minulosti ve Středisku zdraví podařila zrealizovat ve prospěch zvyšování kvality zdravotnické péče. Například úroveň rehabilitačního oddělení se zvýšila jak personálně, tak technicky, a v současnosti poskytuje řadu nadstandardních služeb, jako jsou třeba lymfodrenáže, rašelinové koupele, a podobně. Také se podařilo modernizovat vozový park sanitní dopravní služby, a pracoviště RTG, tedy tzv. rentgen, disponuje špičkovým technickým zařízením a splňuje nejnáročnější požadavky na ambulanci v obdobném typu zdravotnického zařízení.

Co se za dobu vašeho působení v poliklinice Dobříš ještě změnilo?
Mým cílem bylo také otevřít komunikaci mezi všemi zainteresovanými subjekty v poliklinice. Majoritním vlastníkem podílu ve společnosti je Město Dobříš, dále majetkové podíly ve Středisku zdraví vlastní také menšinoví podílníci – soukromé osoby z řad lékařů. Zdálo se mi, že vzájemná komunikace vázne, o problémech se nediskutuje, natož aby se řešily. To se mi snad podařilo obrátit k lepšímu. Už jen fakt, že se o zdravotnictví v našem městě více hovoří, že se ty kalné vody podařilo rozvířit, vnímám pozitivně. Dále svou zdravotnickou činnost provádí v budově polikliniky celá řada soukromých lékařů, kteří jsou se společností v nájemním vztahu. I těm jsem nabídl přímou komunikační linku a snažím se ve spolupráci s nimi zlepšovat prostředí v poliklinice. Samozřejmě, jedná se o běh na dlouhou trať, a ne všechny problémy je možné řešit ze dne na den. Přesto si myslím, že jsem ty dveře otevřel.

Naznačil jste téma rozšiřování zdravotních služeb. Na co se mohou obyvatelé Dobříše těšit?
Rozšiřování spektra poskytovaných zdravotních služeb je jedno z důležitých témat, které jsem nabízel ve své koncepci řízení Střediska zdraví. Bohužel, přednostně jsme na Středisku řešili řadu urgentnějších problémů, takže se k tomu dostáváme až v průběhu této zimy, byť jsem zamýšleli řešit to již dříve. Při restrukturalizaci jsme se nejdříve důkladně zaměřili na nákladovou stránku fungování ekonomiky společnosti. Tu se nám podařilo stabilizovat. Proto je nyní vhodný čas zaměřit se na příjmovou stránku ekonomiky, kterou logicky tvoří poskytované služby a platby za ně od zdravotních pojišťoven. Pokud chceme některé zdravotnické služby rozšiřovat nebo zavádět nové, má to samozřejmě dvě klíčové roviny. První z nich je personální zajištění patřičným odborníkem. Druhou rovinou je nastavení smluvního vztahu se zdravotními pojišťovnami, především klíčovou VZP. Ne vždy se tyto roviny dokážou střetnout v jednom bodě. Uvedu prozaický příklad: zubaři – zdravotní pojišťovny bez výjimky deklarují, že smlouvy na poskytování stomatologických služeb uzavřou prakticky ihned a bez problémů, háček je v tom, nalézt na trhu práce odborníka – zubaře, kterých je bohužel velmi málo a ještě méně z nich má zájem o zaměstnání v regionální poliklinice. Jindy máme k dispozici odborníka, ale zdravotní pojišťovna z finančních důvodů nechce uzavřít s naším zdravotnickým zařízením smlouvu o poskytování péče. Opět jsme u trpělivosti a hledání kompromisů.

Tomu rozumím. A máte již nějaké konkrétní výsledky?
Od začátku února rozšiřujeme pro pacienty s onemocněním cukrovkou ordinaci diabetologie. Ta dosud ordinovala pouze jeden den v týdnu, a to ve středu. Nově nabízíme pacientům také pátek, přičemž ordinaci bude zajišťovat dobře známá, a dovolím si tvrdit, že oblíbená MUDr. Hana Landová. Paní doktorka Landová zároveň přebírá také ordinaci interního lékařství po MUDr. Svárovské, která odchází do důchodu.
Dále, od začátku února dochází k posílení ordinace praktického lékaře pro děti novou lékařkou MUDr. Kristýnou Závodníkovou. MUDr. Závodníková je mladá perspektivní lékařka, která vystudovala 2. LF Univerzity Karlovy v Praze, obor všeobecné lékařství se specializací na dětské lékařství. Má za sebou odborné zkušenosti ve fakultní nemocnice v pražské Motole, dále působí na dětském oddělení v nemocnici Hořovice. Věřím, že maminkám v Dobříši a okolí nabídne další kvalitní alternativu, přičemž bude k dispozici dva dny v týdnu, vždy v úterý a ve čtvrtek. Od prosince loňského roku jsou také významně rozšířeny ordinační hodiny odběrového místa a laboratoře, čehož si pacienti již všimli a myslím, že k jejich spokojenosti. Navíc, společnost Synlab, která tyto služby zajišťuje, připravuje ve spolupráci se Střediskem zdraví další rekonstrukci prostor laboratoře a přilehlé čekárny, což komfort pacientů bezesporu dále zvýší.

Barbora Pecháčková Uchytilová