Spousta obcí by mohla Chotilsku závidět přírodu, která jej obklopuje. Že si toho zdejší obyvatelé považují, upozorňují žluté cedule na vratech a domech, vyjadřující protest proti těžbě zlata. To je snad jediné téma, které opakovaně nedá starostovi Chotilska Jiřímu Šťástkovi klidně spát. A nejen jemu, ale všem, kterým záleží na zachování přírody. Hrozba těžby zlata kyanidem a arsenem nejen v Povltaví a její nebezpečné následky opět v posledním roce nutí starosty k setkávání s vědci a odborníky na životní prostředí, k besedám a protestním akcím.

Co bude dál? „Bude se konat seminář 25. února v Poslanecké sněmovně, který pořádá občanské sdružení Veselý vrch ve spolupráci se sdružením Čechy nad zlato. Seminář by měl příslušným novým poslancům nastínit problematiku těžby v ČR a chtěli bychom tam pozvat několik odborníků, aby věc zároveň vysvětlili," říká starosta Chotilska, jenž nepopírá obavy z budoucnosti. „Jak jsme za jedno s Jiřím Bendlem ze sdružení Veselý vrch, nejde už jen o Mokrsko, ale o celou planetu a naše děti. Nechceme jim tu zanechat tikající bombu plnou jedovatých látek," dodává.

Přestože těžba zlata je téma nejzásadnější, není jediné, kterým se musí vedení obce zabývat. Loni se podařila spousta věcí. Mezi nejvýznamnější patří otevření nové expozice staré řeky Vltavy, když byla ještě bez přehrad.

Pokračováním zápasu letos bude rozsáhlá stavba úpravny vody a připojení osad, což se loni nepodařilo dokončit. „Rádi bychom to dokončili v letošním roce. Tato úpravna má zásobovat vodou postupně Chotilsko, Prostřední Lhotu, Mokrsko a v plánu je přivaděč vody pro Nový Knín. Zároveň nadějně vypadá výstavba Drtinovy rozhledny na Besedné. Pokud by obě tyto akce byly realizovány, měli bychom do voleb fofr a letošní rok by byl velmi úspěšný," uvažuje Jiří Šťástka.

Lesní klub v Prostřední Lhotě učí děti soužití s přírodou

close Lesní rodinný klub pod Trolím vrchem v Prostřední Lhotě. zoom_in

VÍC DĚTÍ NEŽ MÍST VE ŠKOLKÁCH. To byl důvod, proč se Soňa Sladkovská z Prostřední Lhoty (na snímku vpravo) rozhodla vybudovat u sebe doma malou školičku pod názvem Lesní rodinný klub pod Trolím vrchem. Občanské sdružení, které pod tímto názvem založila, se nechalo inspirovat lesními dětskými školkami v severských zemích. Devět dětí ve věku od 3 do 6 let se tu učí zdravému, harmonickému životu s pobytem v přírodě a prvky Montessori. „Místní maminky neměly kam umístit děti, místa v klasických školkách v okolí nejsou, a tak vznikl nápad vytvořit lesní klub. Vlastně jsem založila občanské sdružení, které ve spolupráci s obcí Chotilsko může pro maminky neumístěných dětí vyjednat dotace. Tudíž mohou mít slevu na příspěvek za hlídání dětí," vysvětlila zakladatelka sdružení Soňa Sladkovská, která, jak prozradila, má čtyři děti, je zdravotní sestrou a zároveň lektorkou pro práci s rodinou. „Vždycky jsem chtěla pracovat ve zdravotnickém zařízení. Až teď se mi přání splnilo," svěřila se Příbramskému deníku.

Libuše Dušková: Žije se tu krásně, ale je tu na mě až moc velký klid

close Obyvatelka Chotilska Libuše Dušková na své zahrádce. zoom_in

Libuše Dušková se rozhodla pro život v Chotilsku před deseti lety. Se synem postavila domek, za nímž je na první pohled vidět, jak moc ji baví práce na zahrádce.

Libuši jsme zastihli na návsi při třídění odpadu. „Na třídění si obec zakládá a lidi si už postupně zvykli," konstatuje. Co se Libuši na životě v Chotilsku nejvíc líbí? „Žije se tu krásně, ale je tu až moc velký klid. Přestože nejsem žádný pijan, chybí mi tu hospoda, kde by se lidi mohli scházet. Já bych si třeba občas na hodinku šla popovídat. No, bohužel," krčí Libuše rameny.

Ráda chodí na procházky do okolí. Ale vzhledem k tomu, že Libuše příští rok oslaví sedmdesátku, nerada chodí sama. „Okolní vesničky jsou blízko, takže to jde, jen teď v zimě jsou cesty zablácené," říká Libuše a ukazuje směrem k zahrádce, „Tady se vyžívám. Rozšiřuji záhony jahod, jen se stromy je to horší. Je tu spodní voda a málokterý stromek tu vydrží, jen okrasný."

Co se praví v kronikách?

1942 – Byl nařízen sběr teplého prádla a kožichů pro vojsko Německé, kterého se ovšem málo sebralo, neboť měl každý sám nouzi o šatstvo. Válka Německa s Anglií se stále udržuje a není naděje na brzký konec. Opomenul jsem v r. 1941 zapsati, že na podzim t.r. vypukla válka s Ruskem.



1942 – Byly vydány lístky na dříví. V dubnu byl nařízen sběr zvonů, zde v Chotilsku byl ušetřen obezřetností pana majora Maška zdejšího rodáka, který vedl obecní úřad za nemocného tehdy starostu Jana Bartáka. 

1943 – V lednu 18. musely všichni židé odjeti do koncentračního tábora v Terezíně a není mi známo, že by se některý z nich vrátil, neboť všechny otrávily Němci v plynových komorách.



1944 – Byly zřízeny přísné hlídky, neb se objevovaly v okolí parašutisté. Hlídky byly kontrolovány naším četnictvem a Němci. 5.7. přeletělo spousta spojeneckých bombardérů naše území a shazovaly spousty staniolových papírů. Obyvatelstvo s tohoto soudilo, že se Německo brzy zhroutí.



1948 – V tomto roce byla zima deštivá, málo sněhu a jaro bylo též pěkné, takže se mohli brzy zaseti směsky ke krmení, neboť jetele úplně vyhynuly v r.1947 následkem velkého sucha. V dubnu 6. byla nařízena národní správa na statek p. Radima Štětiny v Chotilsku s těchto důvodů: Okresní národní výbor v Příbrami zjistil, že v podniku tomto jest ohrožen plynulý chod výroby hospodářského života. K tomuto nálezu podotýkám já kronikář jakožto odborník, že důvod tento nezakládal se na pravdě, neboť hospodářství p. Radima Štětiny bylo prvotřídně obhospodařováno a ani píď půdy nezahálela ladem. Současně v stejné době byla nařízena národní správa na statek p. Zdeňka Drtiny v Hněvšíně. (Zdroj: webové stránky Chotilska, doslovný přepis )

Žijeme tady spolu aneb oblíbené místo pro procházky

Na skále vyčnívající nad údolím řeky na pravém břehu Vltavy a Slapské vodní nádrže nedaleko osady Hrazany v areálu bývalého keltského oppida, kde se tyčí žulový kříž z roku 1939, na místě zvaném vyhlídka opata Zavorala, se loni v červenci otevřela veřejnosti nová naučné stezky a zároveň odhalení pamětní desky věnované strahovskému opatovi ThDr. Metodu Janu Zavoralovi, rodákovi z nedalekého Neveklova, který miloval tento kraj a byl mecenášem pro mnohé jeho obyvatele.

Akce proběhla za účasti veřejnosti a starostů obcí Chotilsko (Jiří Šťástka), Křečovice (Robert Nečas) a Radíč (Stanislav Krampera).

Na vzniku Zavoralovy naučné stezky, který finančně podpořila Obec Chotilsko, a jejíž obsahovou náplň zpracoval Český svaz ochránců přírody, se podílel též PaedDr. Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram.

Nová naučná stezka obsahuje 7 zastavení a navazuje na stávající stezku o keltském oppidu Hrazany. Na opačném břehu řeky, který je přístupný přívozem u Živohoště, lze navštívit třetí naučnou stezku nazvanou podle dalšího významného rodáka Františka Drtiny. (webové stránky Hornického muzea Příbram)