Státní podnik chce podle Rychtaříka připravit koncepci, která se bude mít celorepublikový rozměr. První stati týkající se Příbramska mají být hotovy do konce roku, aby se mohla vést odborná i veřejná diskuse o tom, jak dál s touto zátěží v okolí Příbramska. "Tady je zřetelné, proč dáváme přednost Příbrami, nicméně Diamo vlastní přibližně 400 hald po celé republice a samozřejmě je potřeba se podívat na komplexní nakládání s těmito haldami," řekl Rychtařík.

Koncepce má stanovit mimo jiné způsob nakládání s jednotlivými odvaly či způsob a místo úpravy a třídění kameniva. "Nemusí to být na každé haldě, může být možná centrální místo mimo obce," představil Rychtařík možné řešení v zaplněném sále příbramského úřadu práce.

Diamo, které je správcem odvalů, hodlá také navrhnout, kdo by měl sanaci provést. Rychtařík míní, že by to státní podnik mohl zvládnout vlastními silami. Zda to tak skutečně bude, ale vyplyne až ze zpracované koncepce. Podle Rychtaříka by takové řešení mělo řadu výhod. Podotkl, že Diamo pod neustálou kontrolou státní správy a důsledně plní veškerá její rozhodnutí. Znamenalo by to i pracovní místa v oblasti, kde by se halda likvidovala. Případný finanční výnos, například z těžby kameniva, by navíc plynul výhradně do státního rozpočtu.

Šéf státního podniku veřejně zopakoval, že Diamo s Ekototalbau CZ nechce uzavřít smlouvu, což pro firmu v podstatě znamená, že záměr nemůže uskutečnit. "Skutečně v této fázi považuji smlouvu za nepodepsatelnou," prohlásil. Z debaty odborníků také vyplynulo, že proces posuzování EIA by k odvalu číslo 15 by se teoreticky mohl i zastavit.

Ředitelka sekce pro radiační ochranu Karla Petrová ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost uvedla, že situace v okolí odvalu číslo 15 není taková, aby úřad požadoval nějaké okamžité řešení. "Kdyby tomu tak bylo, tak by se samozřejmě nějaké kroky činily," podotkla. Upozornila na to, že pokud by se přistoupilo k odtěžení, musela by se kvalifikovaně zhodnotit radiační situace během těžby.

Šéf příbramské pobočky Diama Václav Plojhar připomněl, že těžba na uranovém ložisku u Příbrami trvala v letech 1947 až 1991. Odval jámy 15 je podle Plojhara největším nejen v příbramském uranovém revíru, ale i v celé republice, leží na ploše 20 hektarů a obsahuje 7,53 milionu metrů čtverečních hlušiny. Pro obyvatele obcí a místních části Brod, Lešetice, Konětopy a Jerusalem představuje podle Plojhara jednoznačně nejvýznamnější zdroj znečištění a radiační zátěže.