Počítali jste s takovou účastí?
Upřímně řečeno – jsem mile překvapena. My jsme tomu dělali dlouhodobě osvětu a samozřejmě jsme do toho zapojili i pana Šimků, majitele ubytovny Stavusu. Intenzivně nám s tím pomáhal a s manažerkou prevence kriminality jsme se společně dohodli na dvoufázovém úklidu. Do první etapy jsme zapojili ubytovny a jejich okolí včetně ubytovaných, aby si sami uklidili. Velké poděkování patří také řediteli příbramských technických služeb, který nám vyšel vstříc tím, že nám přistavil kontejner, aby se do něho vešly i větší kusy. Do druhé fáze se zapojily i školy a potěšilo mne, že ředitelé uvolnili velké množství žáků (asi 300 dětí) a s těmi ve spolupráci s asistenty prevence kriminality uklidí jednak okolí škol a lokality jako je Novák a Fialák.

Zůstala bych u ubytoven, protože to je lokalita nejdiskutovanější…ještě dnes, když jde někdo okolo, řekne – to je hrůza. Ale když byste měla situaci srovnat dříve a nyní, pozorujete změny k lepšímu od doby, kdy město plánovalo vysílat do sociálně slabších domácností kontaktní pracovníky?
Myslím si, že jsme udělali obrovský kus práce během toho roku. Jednak je v ubytovně místnost, kam dochází pracovníci ze sociální poradny a kupodivu se do ní lidé už naučili docházet. Ať už v rámci dluhového poradenství, nezaměstnanosti. Podařilo se zajistit rekvalifikační kurzy pro některé lidi z ubytoven. Tím se jim samozřejmě zvyšuje možnost najít práci. Dalším krokem je vrátnice. Po tom nešťastném případu (zhruba před měsícem zde došlo k napadení vrátného jedním z ubytovaných), zde bude non- stop služba. Pan Šimků (majitel ubytovny Stavusu) zajistil pro vrátného novou místnost a postará se o uzamykání vchodu a bude hlídat, aby se sem nestahovali lidé, kteří tu nejsou ubytovaní. Intenzivně se bude firma Stavus zabývat také tím, jaký typ člověka bude mít nárok na ubytování. Proběhla také schůzka se všemi majiteli ubytoven na Příbramsku… snažíme se o spolupráci, aby se co nejvíc zabránilo výtržnostem. Další spolupráce je s úřadem práce, kdy společně posuzujeme konkrétní příspěvky na bydlení, aby nedocházelo k jejich zneužívání.

Jak se projevila práce asistentů prevence kriminality, kdy zpravidla jeden z dvojice bývá romského původu? Také to hraje roli v lepší komunikaci s obyvateli ubytoven?
Myslím, že určitě, protože romský asistent má blíž k té romské komunitě, takže přinese i spoustu plodných připomínek. Ta spolupráce je na místě a svým způsobem nahrazuje romského koordinátora, který tu dosud působil (pozn. red.: doposud to byl Pavel Čámský), ač teď je výzva na nového romského koordinátora, protože romská komunita je v Příbrami stále silně zastoupena.

Před nedávnem přišlo město s projektem sociálních bytů, do nichž se dostanou jen ti nejsnaživější. Jak velkou roli hraje motivace?
Začínáme pilotní projekt, a to i s rodinami z azylového domu. Pro lidi je to výzva. Poví si to mezi sebou a řeknou si – když budu pracovat, starat se o děti, posílat je do školy, mám nárok slušně žít. A tu šanci skutečně dostanou. To by měla být ta motivace.