Podle sdružení jsou obavy na místě vzhledem k tomu, že se v současné době připravuje takzvaná velká novela horního zákona a také nové znění Surovinové politiky ČR, kde by mohlo dojít ke zrušení průlomového paragrafu o zá-kazu použití kyanidu v procesu získávání zlata. Právě zákaz používání této technologie za pomoci jedovatého kyanidu se podařilo sdružení prosadit do novely horního zákona kvůli prvním pokusům prospektorů získat povolení k průzkumu na zlato už v 90. letech.

Podle sdružení teď hrozí zrušení průlomového paragrafu o zákazu použití kyanidu v procesu získávání zlata.

„Současná technologie těžby za pomoci kyanidu je pro území České republiky zcela nevyhovující a mohla by výrazně poškodit životní prostředí," upozornil místopředseda sdružení Jiří Šťástka, který je starostou obce Chotilsko a kde jsou poblíž u Mokrska také zásoby zlata, o něž se zajímají těžaři.
„Stávající ložiska bude možné využít v budoucnosti za předpokladu poznání nových technologií, které budou šetrnější k životnímu prostředí a krajinnému rázu," podotkl Šťástka.

A jaké jsou teď nejbližší kroky sdružení v boji proti průzkumu zlata? Na to jsme se zeptali Markéty Balkové, starostky Hvožďan. „Máme svého právního zástupce a budeme apelovat na příslušné orgány státní správy, aby respektovaly veřejné zájmy, zájmy obcí a jejich obyvatel a respektovaly také zájmy ochrany životního prostředí, ale i budoucí ekonomické zájmy státu," reagovala Balková s tím, že sdružení udělá všechno proto, aby zamezilo průzkumu a těžbě zlata a chce, aby se o problematice dozvěděla co nejširší veřejnost.

Podle sdružení se totiž jedná o věc, která může výrazně zasáhnout nejen do života obyvatel dotčených obcí, ale i dalších. Případný průzkum a těžba zlata se nyní týká především Kašperských Hor, Mokrska a Vacíkova.

„Těžba zlata u nás by znamenala absolutní likvidaci Petráškovy hory u Vacíkova a to je pro nás nepřípustné," doplnila starostka Hvožďan Markéta Balková.

Duha je s obcemi
Proti průzkumu a těžbě zlata vystupovalo už tehdy ekologické Hnutí Duha. Do boje proti těžařům vytáhli aktivisté i nyní. Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí Duha, k tomu už dříve uvedl: „Průzkum je prvním krokem k těžbě – důlní společnosti jej samozřejmě dělají jen a pouze kvůli ní. Dolování by poškodilo život místních lidí a proměnilo v pustinu desítky hektarů krajiny na místech, jako je sousedství slapské přehrady, podhůří Brd nebo Šumava. Je to časovaná bomba ministra Chalupy – pokud by důlním společnostem dovolil jít na ložiska zlata, nastane v postižených krajích nejspíš poprask, ve srovnání se kterým povstání proti těžbě břidlicového plynu bylo přátelskou konverzací."

Novela může vypustit zákaz loužení
Všichni odpůrci těžby zlata mají nyní v době, kdy jsou ceny zlata historicky nejvyšší, obavy, aby v návrhu surovinové politiky státu nezmizela příslušná klauzule o zákazu používání kyanidu. To už Deníku naznačila starostka Hvožďan Markéta Balková, když řekla, že zrušení zákazu kyanidového loužení skutečně hrozí.

Hnutí Duha mimo jiného napsalo ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi dopis týkající se zlatonosných ložisek v České republice. V něm se mimo dalšího píše: „Váš předchůdce Jiří Skalický v rozhodnutí, kterým zamítl žádost o povolení průzkumu na ložisku Mokrsko–západ, napsal, že průzkumné práce…již byly provedeny v dostatečné míře… Podrobnější průzkum na úroveň prozkoumaných zásob by již byl přípravou ložiska na těžbu. Pro některé lokality, jež jsou nyní předmětem správního řízení, platí stejný argument. Navíc pochopitelně s každým milionem korun investovaným do geologického průzkumu stoupá odhodlání důlní společnosti získat povolení k těžbě," napsal Vojtěch Kotecký s tím, aby ministerstvo o této věci rozhodovalo s uvážením kontextu a s ohledem na ekologické dopady další těžby i na názory postižených obcí, a proto žádosti o povolení geologického průzkumu zamítlo.

Ministr již odpověděl, ale jak včera potvrdil Kotecký, nikoli překvapivě v dopise nic není. „Půldruhé stránky bez jakékoli podstatné informace," shrnul stroze obsah dopisu programový ředitel Hnutí Duha.

Těžaři slibují 200 pracovních míst
O tom, že se ve Vacíkově pohybují lidé, kteří mají co dočinění s jednou z firem, zajímající se o těžbu, jsme již psali. Mezi lidmi na Hvožďansku se objevily plakáty, které firma rozdává.

Slibuje v případě těžby zlata mimo jiného až 200 pracovních míst, plus zhruba třikrát sekundárních míst, těžba by měla probíhat za velmi přísně střeženého režimu s ohledem na životní prostředí.

Kromě toho po ukončení hornické činnosti proběhne rekultivace v místech odkaliště a skrývky a asi 20 hektarů velký lom by mohl po úpravě sloužit k rekreaci jako vodní plocha.

"Katastrofální vize oponentů tohoto dlouhodobého projektu jsou založeny na nepravděpodobných údajích. Nikde v Evropě by něco tak krajinu zničujícího, jak líčí ekologičtí aktivisté, žádné příslušné a schvalující vládní úřady nemohly povolit," zní v závěru plakátu.

Plakát firmy, co má zájem o zlato v Petráškově hoře.

Plakát kolující mezi lidmi na Hvožďansku, který rozdává společnost zajímající se o zlato v Petráškově hoře.

Čechy nad zlato

Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato vzniklo v roce 1996 a bylo vytvořeno za účelem ochrany životního prostředí v oblastech ohrožených průzkumem ložisek a těžbou zlata. Hlavním úspěchem bylo ve spolupráci s dalšími subjekty prosazení zákazu kyanizace při loužení nerostů do tehdejší legislativy.

Při středečním jednání bylo mimo jiné zvoleno nové vedení Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato. Předsedou rady byl zvolen starosta města Rožmitál pod Třemšínem Josef Vondrášek a místopředsedy se stali starostka Hvožďan Markéta Balková a starosta obce Chotilsko Jiří Šťástka.