Žáci se podíleli na budoucí tváři školy

Prvotní fázi projektu odstartovali sami žáci svými výtvarnými díly, která měla být základním pilířem při plánování oprav a nové výstavby. Tento zajímavý přístup k přípravě projektu skrze dětskou výtvarnou soutěž byl v Příbrami využit poprvé. Žáci navrhovali, co by chtěli ve škole nového, nebo jaké atrakce by o přestávkách rádi využívali. Na obrázcích se tak objevila například lanová dráha, trampolína nebo horolezecká stěna.

„Jedna z největších a nejlepších změn je podle mě zimní zahrada. Pamatuji si, když jsem sem před rokem vešla, jak se mi zdála skvělá. Nakonec je teď zimní zahrada více „cool“, než byla ta minulá. Skoro závidím našim nástupcům, že si tyhle změny užijí a my už ne,“ řekla jedna z žaček devátého ročníku Vendula Cígnerová.

Podle školních novin, vydaných speciálně k ukončení modernizace školy, si samy děti vytvořily pravidla, kterými se mají všichni spolužáci řídit při užívání nového zařízení. Je to přeci jenom pořád jejich škola.

Co modernizace přinesla dětem

První, na čem spočinou zraky návštěvníků při vcházení do areálu školy, jsou dvě streetballová hřiště s umělou trávou a basketballovými koši. Hned vedle se nachází čtyři ping-pongové stoly, horolezecká stěna, obří šachovnice s hracími figurkami a dvojice šibenic ruských kuželek. Rekonstrukce se dočkala také hřiště v zadní části areálu.

Mezi další novinky, které mohou děti využívat venku, patří dřevěné houpačky, domek, lanová herní sestava s žebříky a skluzavkou nebo kreslící zídky. Podle dětských výtvarných návrhů je tam i lanovka a dvě trampolíny. Pro výuku v přírodě je určené kruhové zastřešené posezení, altánek či hlediště a podium.

Opravy se dočkaly také tělocvičny se zázemím a vnitřní běžecký tunel s umělohmotnou atletickou dráhou. Obměnou prošla také zimní zahrada, určená například k hudebním vystoupením, posezení či filmové projekci.

Kolik rekonstrukce stála a kdo to platil

Modernizace Základní školy ve Školní ulici začala před letošními velkými prázdninami. Projekt byl financován v rámci takzvaných Norských fondů díky grantům z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Ty pokryly přibližně devět milionů z celkem osmnáctimilionových nákladů na stavbu. Zbytek uhradilo město Příbram.

„Město investuje značné finanční prostředky jak do stavebních úprav, tak do zlepšení vybavení škol. Získání dotace je často jedinou možností, jak nákladné akce financovat. Proto jsem rád, že se nám podařilo zrealizovat i tento projekt, jehož cílem bylo zlepšení podmínek nejen pro výuku dětí, ale i pro jejich aktivity po vyučování,“ řekl starosta Příbrami Josef Řihák.