Jestliže si dnes posvícení spojujeme především s hodováním, původně se jednalo o oslavu místního církevního jubilea: slavnost k výročí svěcení kostela (což je vlastně obřad připravující dosud světskou stavbu na konání bohoslužeb). Výročí si při posvícení připomínali nejen místní, ale i poutníci přicházející odjinud – a byly s tím spojeny také průvody s maskami a nejrůznějšími zvyky; někdy i se zapojením zvířat. V historii také včetně rozmanitých způsobů jejich trápení či zabíjení (ostatně pojem „stínání kohouta“ asi zaslechl kdekdo – a původně se skutečně jednalo o krvavou podávanou). Především se ale konaly taneční zábavy s hudbou a došlo právě na hodování.

Posvícenské koláče jistě dobře zná i ten, kdo se o tradice nezajímá, stejně jak se nechává oslovit rozmanitými pečínkami. Tuto stránku posvícení si v novější době oblíbili i v mnoha místech, kde datum posvěcení místního chrámu neznali ani se nedrželi jednotně určeného svatohavelského období – a buď si k oslavám vybrali vhodný termín, nebo ani to ne; slavit je možné každý rok jindy, aniž by se nad tím někdo pozastavil. Stejně jako nevadí, když se posvícení, a to už charakteru ryze pouťové zábavy bez církevního pozadí (a třeba i bez odkazů na minulost), někde nekoná jen jednou v roce. Většinou se však posvícenské oslavy ustálily na podzimním termínu.

Také ve Vysokém Chlumci, ležícím mezi farnostmi Sedlčany a Krásná Hora nad Vltavou, posvícení patřila a patří doba spojená s příchodem podzimu: v historii stanovený termín na třetí říjnovou neděli; po svátku sv. Havla. Koneckonců třeba kouřimský skanzen svatohavelské posvícení připomíná rovněž. Nebyl to však jen čas zábavy, veselí a hodování. „Hospodyně měly plné ruce práce s vařením a pečením, hospodáři zase připravovali statek na zimu. Všichni museli ještě přiložit ruku k dílu, než nastal zimní čas dlouhých večerů, při kterém se sousedi scházeli na kus řeči, přástky či draní peří,“ nabídla Moravcová ohlédnutí do vysokochlumecké minulosti.

A současnost? Zdejší skanzen ožije posvícením v neděli 15. října od 10 do 16 hodin. Návštěvníci, kteří zaplatí vstupné 100 Kč (nebo snížené ve výši 60 korun), si mimo jiné budou moci vyzkoušet výrobu polévkových nudlí, bez nichž se neobešla žádná posvícenská polévka, krouhání hlávek zelí i výrobu šišek, kterými se krmily husy. „Budou se také péct koláče, ochutnáte i na plotně pečené lokše (placky ze strouhaných brambor) nebo domácí škvarky,“ upozornila Moravcová, nač si je možné nechat sbíhat sliny.