Skanzen se nachází v malebné krajině asi pětatřicet kilometrů východně od Příbrami a osm jihozápadně od Sedlčan. Před více než deseti lety Hornické muzeum Příbram odkoupilo od rodiny Lobkowiczů pozemek na katastru obce Vysoký Chlumec o rozloze tři hektary. Poté začala výstavba muzea jako pobočky Hornického muzea Příbram.

Pokud se rozhodnete navštívit skanzen, můžete si prohlédnout vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by v regionu na svém původním místě zanikly. Z toho tedy vyplývá, že stavby byly z původních míst pracně přestěhovány do skanzenu. Nyní lze ve skanzenu obdivovat zemědělské usedlosti, chalupnická a domkařská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty.

Vše bylo citlivě zakomponováno do přírodního areálu v údolí potoka. Některé objekty pochází až z 18. století.

Ke skanzenu se dá dobře přijet autem, ale také pro cyklisty a turisty by to nemusel být špatný výlet. Ti náročnější mohou výlet do skanzenu propojit klidně s návštěvou vysokochlumeckého zámku a nebo se pouze projít okolní krajinou.

Oblast středního Povltaví je jedinečná v rámci středních Čech poměrně značným počtem zachovaných objektů lidového stavitelství z 18. až počátku 20. století. Výjimkou nejsou ani památky podstatně starší, například kamenné stavební články z pozdního středověku a kamenné brány ze 17. století. Tento region je zajímavý typem lidového domu povodí Berounky a Středočeské pahorkatiny s mnohými charakteristickými rysy. Lze na něm dokumentovat stavební vlivy okolních regionů a slohových stylů. Zachované lidové obytné i hospodářské stavby vypovídají také o historii osídlení krajiny. V muzejních sbírkách regionu se dochovaly předměty z vybavení venkovské domácnosti, lidový oděv, zemědělské a řemeslnické nástroje a náčiní i další předměty dokládající rolnické hospodářství. Vzhledem ke změnám způsobu života na vesnici, dále novým zemědělským postupům výroby i moderním požadavkům na bydlení, a vlivem řady dalších důvodů, mezi něž patří v poslední době i jiné majetkoprávní vztahy, pozbyla část hodnotných vesnických staveb smysluplného využití. Bez minimální základní údržby jsou tyto objekty odsouzeny k zániku.