„V říjnu roku 1994 firma Rumpold zahájila provoz první etapy skládky, do níž jsme uložili zhruba 180 tisíc tun. O čtyři roky později jsme spustili provoz druhé etapy a tam přišlo 200 tisíc tun. V současné době ukládáme do třetí etapy, jejíž provoz jsme zahájili v roce 2007 a nyní se plní,“ sdělil ředitel provozů firmy Rumpold Petr Bohuslav.
Třetí etapa skládkování však firma Rumpold rozdělila na dvě části. V první části je v současnosti uloženo asi 140 tisíc tun z celkové kapacity 650 tisíc tun. „Vzhledem k tomu, že ročně uložíme přibližně 55 tisíc tun odpadu, můžeme předpokládat, že tento prostor se zaplní do devíti let,“ řekl Petr Bohuslav.
Prodloužení skládkování možná umožní Bytíz
Poté však firmě stačí zažádat o stavební povolení, protože vše ostatní ohledně druhé části ve třetí etapě už má ošetřené a může začít plnit další obrovský prostor. „Jestli bude odpad a legislativa to dovolí, budeme mít místo pro dalších asi 700 tisíc tun odpadu, což by znamenalo více než devět dalších let ukládání,“ konstatoval Petr Bohuslav.
Vyskytly se ale okolnosti, kvůli kterým by se doba ukládání mohla dost protáhnout. „Když se vybuduje skládka v Příbrami, konkrétně na Bytízu, určité množství odpadu se odkloní, a tím se samozřejmě prodlouží životnost skládky u Chrástu,“ konstatoval ředitel.
Skládka vyhovuje evropským normám
Každá skládka znamená velké zatížení životního prostředí a vystavuje nebezpečí okolní obyvatele, faunu, flóru a podzemní vody. Skládku u Chrástu prý firma ale zabezpečila tak, že splňuje normy na výstavbu skládek podle evropských standardů a nemělo by docházet k průsakům do podzemních vod.
Obyvatelé bydlící v blízkosti skládek si často stěžují na zápach. „Při ukládání odpadu se časem začne vytvářet takzvaný skládkový plyn, který se dá ale jímat a dále využívat až od určitého množství. Do té doby je v ovzduší bohužel cítit sirovodík,“ vysvětlil Petr Bohuslav.
Obce dostávají peníze
Skládka je však největším zatížením pro obce, na jejichž katastru leží a ze zákona vyplývá, že mají nárok na poplatky.
„To je pravda. Naše firma platí obcím poplatky za každou uloženou tunu, ale podle mě je to v pořádku. Území je zatížené skládkou a s tím spojenými potížemi, dopravou a dalšími, takže poplatky pro obce mají svůj význam. Ovšem připravuje se nový zákon, podle kterého by poplatky připadly kraji, který by je dále přerozděloval. Je to naprosto nelogické a jestli se něco takového schválí, obce, na jejichž katastru k nějakému zatížení dochází, budou v jasné nevýhodě a obávám se, že se budou bránit,“ dodal Petr Bohuslav.
Za zápach může sirovodík
Skládka u Chrástu podle Petra Bohuslava splňuje normy na takovou stavbu. Spočívá v tom, že na zeminu se položí bentonitové těsnění, což je taková rohož, která slouží k tomu, aby průsaky ze skládky nešly do podzemních vod. Následuje ochranná fólie, ta funguje v podstatě jako vana, ve které skládka je. Vše je svařované a nepropustné.
Na této fólii je třicet centimetrů oblého kameniva, které slouží k tomu, aby odpad neprotrhl nepropustné fólie. Hutnění je pěchování přiváženého odpadu do vrstev, aby se do skládky uložilo co nejvíce odpadu.
V kamenivu jsou pak drenážní roury a když zaprší, svádějí vylouženou vodu do akumulační jímky pod skládkou. Odtud se čerpadly žene zpět na povrch skládky, kde je rozlévána a vlhčí skládku. Tím se vyvíjí skládkový plyn, který se jímá do generační stanice, která vyrábí elektrickou energii a částečně se využívá i odpadní zbytkové teplo na vytápění provozní budovy.
Ve skládkovém plynu je obsažen sirovodík, který bývá hlavním zdrojem zápachu. Když se začíná ukládat do skládky, tak vznikajícího plynu je málo a systém jímání nelze udělat. „Během první a druhé etapy se nám přesně tohle stalo, že bylo plynu na jímání málo, tak utíkal do ovzduší a skládka byla cítit,“ vysvětlil ředitel.
Pět stovek za tunu
Ze skládky, která je na katastru obce, putují podle současného zákona poplatky ve 100 procentech konkrétní obci. Ta chrástecká leží z poloviny na katastru Březnice a z druhé poloviny Chrástu, takže se poplatky dělí. Platí se 500 korun za uloženou tunu. Připravuje se ovšem nový zákon, který by systém poplatků změnil. Peníze by měly jít kraji, odkud mají být přerozdělovány. Podle provozovatele skládky, to není příliš logické. Znevýhodněné budou obce, na jejichž katastru k nějakému zatížení skládkou dochází. Navíc je v oblasti větší dopravní zatíženost a obce se musí vypořádat i s případným úletem odpadu. Tudíž poplatky přímo obcím mají svůj význam.