Jak dlouho pracujete v Pivovaru Herold? Na jaké pozici jste začínal?
Do Březnice jsem nastoupil 1. srpna 1978. Profesně jsem si prošel, dá se říci vším, co je s pivovarem společné. Směnař na sladovně, sladmistr, vařič, kaďomyč, spilečný, tankomyč, sklepmistr, zaměstnanec filtrace piva, stáčeč sudů, zaměstnanec přípravny sudů, pracovník lahvovny, závozník na rozvozu piva, sanitační technik,  záskok za nočního hlídače, vrátného, skladníka, dispečera expedice, ředitel pivovaru, sládek, plánovač, nákupčí… Bylo to takové pivovarské kolečko – někde jsem byl měsíce jinde roky. Po roce 2008 jsem se stal opět ředitelem výroby čili sládkem Pivovaru HEROLD Březnice a.s.

Být vrchním sládkem v pivovaru je snem mnoha lidí. Co je vlastně náplní vaší práce? Asi to není jen o ochutnávání piva …
Ochutnávání piva je až vlastní finále. To, co tomu předchází, si mnozí vůbec neuvědomují. Je to mravenčí práce, která začíná výběrem surovin, jejich uchování a zpracování. Vytvoření a dodržování jednotlivých receptur pro daný sortiment. Sledování a snižování výtrat. Vedení základní výrobní evidence. Plánování zabezpečení výroby, jednotlivých postupů. Vstupní a výstupní kontrola. Hlavně, je to kolektivní práce se všemi zaměstnanci, kteří se podílejí na výrobě.
Nejhorší však je to, že se někdy můžete snažit jak chcete.Vše od samého začátku hlídat jako oko v hlavě a na samém konci pak někdo špatně ošetří pivní vedení u čepu či pivní sklo a celá práce vyzní úplně jinak. Zde si můžeme připomenout staré přísloví, které přetrvává  dodnes: „Pivovar pivo vyrábí, ale hostinský ho dělá!"

V čem je chuť piva Herold specifická?
Za jakostní pivo považujeme takové, které má čistou chuť prostou pachutí, je řízné, chlebnaté, jiskrné, které má hustou, přiměřenou, trvalou pěnu a odpovídá typu a místním zvyklostem. Toto hovoří samo za sebe. Charakter jednotlivých druhů našeho piva je dán především použitím specifické surovinové skladby, různých pivovarských kvasinek, přírodní pramenité vody čerpané ze zámecké obory, ale hlavně je volena tak, aby oslovila jednotlivé konzumenty pro danou chvíli s daným sortimentem.

Změnila se během let i receptura, či se vracíte k lety prověřeným?
Máte pravdu, jsou receptury, které se nemění, ale jsou věci, se kterými se člověk musí poprat a upravit je k obrazu svému. Hodně věcí jsem po škole okoukal od svých kolegů i přímo u nás v pivovaru, ale největší školu do života jsem absolvoval asi v době, kdy Březnici vlastnil Výzkumný ústav pivovarsko sladařský Praha. Zde se jednalo o různé zkoušky chmelových odrůd, produkci mladinových koncentrátů, sladinových nápojů na bázi piva s grepovou nebo citrónovou příchutí, různé altbiery, bocky, pšeničná svrchně kvašená piva, portery, dochmelování v tanku za studena. V roce 2011 náš pivovar získal celkem osm ocenění z výstav a degustačních soutěží. V roce 2012 jsme jich získali devět.

Jaké jsou výhody menších pivovarů oproti velkým koncernům?
Protože jsme nejmenší průmyslový pivovar v barokním stylu, tak si dovolím říct, že my s velkými pivovary již léta nesoutěžíme. My si hlavně chceme zachovat svoji tvář, nabízet konzumentům tradiční, postaru vyráběnou potravinu, kde dáváme velký důraz na kvalitu než kvantitu. A jak přesvědčujeme lidi? Rozšířili jsme nonstop prodej na vrátnici pivovaru, nabízíme pivo na prodejních farmářských dnech, jezdíme na různé pivní slavnosti, kde se každý osobně může přesvědčit o tom, zda nalezne v některém našem druhu zalíbení či nikoliv.

Pivovarská hantýrka

Klobouk pana Starýho – Tak se v pivovarské hantýrce říká charakteristickému zakončení komínů sladovny, které odvádějí teplo vzniklé při sušení sladu.
Šalanda – Je obecně místnost sloužící k odpočinku, stravování a ubytování námezdních pracovníků, čeledi ve mlýnech nebo v pivovarech.
Herold – Na šlechtických dvorech byl posel, ceremoniář, vyhlašoval zprávy a právní rozhodnutí a byl i příležitostný básník.

 

Kateřina Chourová