„Vodní záchrannou službu zařazujeme každoročně do provozu pouze na dva měsíce v době letních prázdnin. Je to především z důvodu velkého nárůstu obyvatelstva v chatových oblastech, rekreačních oblastech, kempech a koupalištích v okolí přehrady. Přes léto, zejména o letních prázdninách, je zde třeba dostupnější péče záchranné služby. V loňském roce měli záchranáři na Slapech přibližně 70 výjezdů,“ uvedla Tereza Janečková z Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje.

Stanoviště vodní záchranné služby na Slapské přehradě bylo zprovozněné v roce 1999. Přednemocniční neodkladnou péči tu zajišťuje během letních prázdnin nejenom člun, ale také sanitní vůz rychlé zdravotnické pomoci, který dojíždí na místo události po pozemních komunikacích. Někdy je třeba zásahu v přilehlých obcích mimo vodní plochu, kam jezdí pouze sanitní vůz. V případě zásahu člunu je pacient po ošetření a zaléčení obvykle člunem převezený zpět na stanoviště, kde je přeložený do sanitního vozu. Ten ho pak transportuje do nemocnice.

Vyslání člunu nebo sanitního vozu mají na starosti dispečerky linky 155, které v každém konkrétním případě zvažují okolnosti případu. Případy, u nichž člun zasahuje
Člun vodní záchranné služby překoná vzdálenosti přes vodní plochu mnohem rychleji, než sanitní vůz, který je odkázaný na přemostění a na objíždění vodní plochy, čímž se znatelně prodlužuje doba dojezdu k pacientovi. „Tímto způsobem přepravy se také dostaneme do jinak hůře dostupných chatových osad a samot u vody, kam by sanitní vůz nemohl dojet. Člun je vybaven jako standardní sanitní vůz. Má tedy vše, co je potřeba v případech, kdy je ohrožené zdraví pacienta nebo dokonce jeho život. Pouze se liší v tom, že v něm nejsou nosítka, ale naopak má k dispozici plovoucí páteřní desku,“ upřesnila Tereza Janečková.

Přehrady a jejich okolí jsou typické chatovými oblastmi, kde tráví léto na chatách rodiny s dětmi, ale i starší lidé a přibližně polovina výjezdů je ke starším lidem se somatickými onemocněními. Často se jezdí k infarktům, k dušnosti a cévním mozkovým příhodám. Časté jsou také výjezdy k nejrůznějším alergickým reakcím, k úpalům a úžehům po dlouhém pobytu na slunci a k lidem, kteří kolabují následkem dehydratace.

Také nejsou ojedinělé výjezdy k lidem, kteří si přivodili úraz po požití alkoholu. Tyto výjezdy směřují na diskotéky a do různých podniků v okolí. Obdobné stanoviště záchranné služby je na Orlické přehradě v lokalitě Loužek na pravém břehu. K tonutí vyjíždí naštěstí minimálně Výjezdy k tonoucím lidem jsou naštěstí jen zlomkem výjezdů, ale jedná se však o výjezdy nejzávažnější. V těchto případech také hodně záleží na počasí. Čím je teplejší léto, tím je také více koupajících se lidí a tedy i větší pravděpodobnost tonutí.

Nelze říci, zda jsou lidé méně opatrní, ale ze zkušenosti záchranářů vyplývá, že jednoznačně nejrizikovější skupinou jsou plavci, kteří před vstupem do vody požili alkohol. Alkohol snižuje odhad nebezpečí a lidé pod jeho vlivem přeceňují své schopnosti i síly. Tonutí také muže nastat vlivem úrazu například po skoku do vody.
S přispěním Terezy Janečkové, ÚS ZZS Kladno