…Po skončených výsleších, kdy vyšetřovatelé uznali, že z uvězněných manželů Kozlíkových více nevytlučou, a z obavy, aby jim ve vězení nezemřeli, převezli je začátkem roku 1944 k říšskému Zvláštnímu soudu – Sondergericht. Ten sídlil ve Strakově akademii v Praze na Malé Straně (dnešní Úřad vlády ČR), společně s dalšími dvěma soudy (Volksgerichtshof, Schnellgericht, aby stačily vynášet rozsudky). U rychlých soudů (Schnellgericht) se výkon trestu smrti provedl pro výstrahu do čtyřiadvaceti hodin po vynesení rozsudku.
Soud Bedřichu a Františce Kozlíkovým potvrdil vinu i návrh rozsudku s policejním obviněním „velezrada Říše" s návrhem trestu smrti. Soudní řízení, s vynesením rozsudku „trest smrti", trvalo asi 10 minut.
Odsouzení byli převezeni do Pankrácké věznice, kde byli na otáčecí židli vyfotografováni, zničení a vyhublí, po dlouhých a tvrdých výsleších, z ánfasu a profilu.
close
zoom_in
Následovalo už jen čekání na smrt ve věznici s minimální stravou a dalšími útrapami. Podle platných nacistických zákonů mělo uplynout mezi odsouzením a zabitím minimálně sto dnů, v závěru války však byla tato lhůta zkrácena na šest týdnů – 42 dnů.
Byli zařazeni do dlouhodobého seznamu s termínem stětí na čtvrtek 28. dubna 1944.
Kozlíkovi byli vybráni jako první oběti příbramského zatýkání z důvodů propagandistického zastrašovaní, tím, že byli manželé, mělo mít tvrdší psychický dopad na občany. Měla také potvrdit, že vyhlášky o trestech smrti za „podvratnou činnost proti Říši" jsou skutečností, gestapo vykázalo svoji bedlivou činnost.
Gestapo nechalo vytisknout v novinách samostatné oznámení o jejich smrti – zabití stětím sekerou.
Počet deliktů, za něž hrozil trest smrti rostl, už roku 1940 jich bylo 40. Matku čtyř dětí odsoudili k „trestu smrti" jen za to, že „ukradla" teplou šálu ze sbírky obyvatel „zimní pomoci pro vojáky Wehrmachtu na východní frontě -Winterhilfe" pro své dítě (podřadné rasy, když zemře nebude žádná škoda).
Předchozí dva díly si můžete přečíst zde (první díl a zde (druhý díl).
Josef Podlaha, Příbram
