V záchranných stanicích se starají o stovky zvířat, ale aby se jim do péče dostal sokol stěhovavý, to se stává málokdy. Taková situace nyní nastala. A poté, co se povedlo zraněného dravce vykurýrovat, ředitel Ochrany fauny ČR Pavel Křížek nabídl šéfce České obce sokolské Haně Moučkové, aby opeřence vypustila zpět do přírody.

Starostka Sokola hovoří o milém překvapení, které přišlo právě v den, kdy organizace oslavila 160 let od svého založení. „Pan Křížek mi nabídl, abych jej přijela vypustit zpět do přírody s tím, že by to považoval za hezké symbolické gesto,“ uvedla Moučková.

Se solární vysílačkou

Po dohodě s odborníkem na dravce Lubošem Peškem se rozhodlo, že uzdravenému sokolovi připnou solární vysílačku, jež bude mapovat jeho pohyb.
„Systém je napojen na družice, takže vysílá polohová data i tam, kde nemají signál telefony. Díky tomu můžeme sledovat jeho další osud. Zjistíme jaké vzdálenosti je tento dravec schopen uletět, možná i kde bude hnízdit,“ uvedl Pešek.

Taková vysílačka není vůbec levnou věcí. S jejím pořízením ochotně pomohla Zoo Praha, která se nabídla, že za přístroj zaplatí.

Zraněný jedinec sokola stěhovavého se do záchranné stanice dostal díky lidem, kteří jej u obce Obory v blízkosti Slapské přehrady našli zraněného a neschopného letu. „Rentgenové vyšetření odhalilo dobrou zprávu – při nárazu do drátů došlo pouze k pohmoždění levého křídla,“ poznamenal Křížek.

Populace se postupně rozrůstá

Ochranář dodal, že by zlomenina pro dravce znamenala konec svobody a zbytek života by musel strávit v záchranné stanici. „Dnes je v dobré kondici, doufáme, že se mu nic nestane a tato příležitost se nám vrátí v podobě mnoha měsíců, možná let pozorování jeho pohybu. Již nyní o jeho životě víme docela hodně díky tomu, že byl kroužkovaný,“ dodal Křížek.

Sokolů stěhovavých u nás v současné době hnízdí asi sto párů, převážně v severní části republiky a na Šumavě. To ale v minulosti nebylo samozřejmostí. Ještě v 70. letech minulého století u nás nežil jediný pár. Doplatil na pronásledování ze strany člověka i používání chemických prostředků v zemědělství, především pak DDT.

Populace dravce postupně narůstá od 90. let a sokol začal postupně hnízdit kromě skalních stěn i ve městech. Například na továrních a teplárenských komínech.

„Pokud je na komín instalována speciální budka, sokoli ji poměrně rádi přijímají. Několik budek máme připravených na instalaci a budeme rádi, když nám majitelé a správci komínů umožní budky umístit,“ uzavřel Křížek.