K silné cukrovce se přidal oboustranný zápal plic, takže diagnóza nebyla příliš optimictická. „Několikrát mě již pohřbívali. Byl jsem na tom špatně a ležel jsem dva měsíce v umělém spánku,“ uvedl včera pro Deník Jaroslav Starka.

V médiích, fotbalových kruzích i v hospodách se debatovalo o jeho zdravotním stavu a budoucnosti fotbalu v Příbrami. Nyní je Jaroslav Starka zpět a na jeho klub to má zřejmě blahodárné účinky. „Jsem rád, že předvádíme pěkný ofenzivní fotbal a klukům se daří,“ zhodnotil Starka zápasy svého klubu. Na fotbal již prý nahlíží jinýma očima. Po prodělání vážné nemoci je z jeho hlasu i pohledu vidět změna životních priorit. „Člověk vnímá po tak vážné nemoci určité věci trochu jinak. Když máte odejít a nechce se vám, tak je to hodně nepříjemné. Některé věci jsem přehodnotil a snažím se je nyní dělat jinak,“ říká prezident fotbalového klubu.

Jaroslav Starka byl po celou dobu své nemoci hospitalizován v Oblastní nemoci Příbram, kde o něj bylo podle jeho slov perfektně postaráno. „Primář Bilina na ARO mi asi zachránil život. Po probrání z umělého spánku jsem ještě měsíc ležel na lůžku a pak jsem se jel učit chodit do nemocnice ve Střešovicích,“ řekl Starka a poděkoval za péči příbramské nemocnici.

V době nemoci za něj rozhodovala manželka Kateřina. Věřila místním lékařům a jak je vidět, tak udělala dobře. Podle Starkových slov jsou v Příbrami výborní lékaři a péče o něj byla skvělá. Po probuzení z umělého spánku nebylo Starkovi do zpěvu. „ Po probuzení jsem nebyl schopen ničeho. Bylo pro mě složité se vůbec postavit na nohy a chodit,“ vzpomíná Starka.

V páteksi můžete přečíst vtištěné podobě i na webových stránkách obsáhlýrozhovor s Jaroslavem Starkou nejen o fotbale, ale i obžalobě z vraždy a jeho zdraví.