Za velice neseriózní jednání považují starostové z Příbramska to, že je vláda nepozvala na své zasedání do Spáleného Poříčí, kde ostatním obcím sdělila, že jim dá peníze na rozvoj infrastruktury. Ve Spáleném Poříčí bylo patnáct zástupců obcí, které politici pozvali na základě svého rozhodnutí – podle kružnice opisující oblast v okruhu deseti kilometrů od míst, kde by mohl stát americký radar.

Na druhé straně premiér Mirek Topolánek prohlásil, že peníze, které mají obcím pomoci, nesouvisí se základnou. „To je hodně podivné a těžko tomu někdo soudný bude věřit. Já žádné peníze za souhlas s radarem nevyměním. Nakonec má situaci zmapovat jakási komise,“ uvedl starosta Rožmitálu Josef Vondrášek. Ten tvrdí, že se jedná o zjevný úplatek.

Peníze potřebujeme, ale uplácet se nedáme, tvrdí starostové z Příbramska

Vláda podle náměstka ministra financí Ivana Fuksy bude mít pro obce na Podbrdsku 200 až 300 milionů korun. Peníze dá jen vyvoleným – což ale prý s případnou stavbou radaru nesouvisí.

Proč nedostanou finanční injekci všechny obce sousedící s Vojenským újezdem Brdy? Proč vláda tvrdí, že slibované investice na rozvoj infrastruktury nesouvisejí s radarem, a přitom politici říkají, že při jejich výběru opsali kružnici zhruba deseti kilometrů kolem předpokládaného místa pro americkou základnu? Na podobné otázky se ptají starostové z Příbramska, kteří nebyli pozváni na jednání vlády do Spáleného Poříčí, kde se o kompenzacích za existenci vojenského újezdu hovořilo.

Nikdo neřeší ostatní obce

Ptají se i ti zástupci obcí, kteří na vládním zasedání byli, ale rozhodně nesouhlasí s výstavbou radaru v Brdech. „Vládní pomoc, kterou vládá nabízí této oblasti ve výši stovek milionů korun, vznikla podle premiéra Topolánka na základě jeho zjištění a zjištění jeho kolegů. Prý už tu byli nesčíselněkrát. To ano, ale v jaké souvislosti,“ řekl Deníku starosta Rožmitálu Josef Vondrášek.

„Na otázku, jak bude vláda řešit ostatní obce v sousedství újezdu, mi premiér řekl, abych mu nic nepodsouval. On se prostě rozhodl řešit 15 obcí podle pochybného výběru,“ připomněl Vondrášek s tím, že on žádný seznam investic za souhlas s radarem nevymění, ač by město peníze potřebovalo. „Ta nabídka je podle mě lež, nebudu nic připravovat, to oni mají komisi, která má vše zpracovat. Počkáme si, co se z toho vyklube,“ dodal starosta, který v nabídce vlády nevidí nic víc než úplatek.

Nabídku na peníze naopak přivítali někteří starostové obcí na Rokycansku. Ti v tom vidí šanci, jak se dostat k penězům na kanalizaci, vodovod nebo silnice. Vláda hovoří o skupině obcí, které chce podpořit finanční injekcí jako Brdsko. „Nevím, kde tohle slovo objevili, vždycky se říkalo Podbrdsko,“ míní jinecký starosta Josef Hála, který si myslí, že je to možná i záměr. „Jen jsem zvědavý, až takto průhledné lži, že to nemá nic společného s radarem, řeknou v dalších obcích, které sousedí s jinými vojenskými újezdy v republice. Ty snad nejsou a nebyly omezovány ve svém rozvoji? Nás také nepozvali na jednání do Spáleného Poříčí, což je jasný důkaz toho, že nabídka na peníze má přímou souvislost s výstavbou americké základny,“ doplnil Hála.

Vláda prý vrazila mezi starosty klín

Věšínský starosta Pavel Hutr je podobného názoru a dokonce tvrdí, že vláda to má promyšlené. „My jsme proti radaru a oni teď budou čekat, jak se spolu s Rožmitálem a Nepomukem, jejichž starostové na vládním zasedání byli pozváni, zachováme. Nechceme radar, a když nám vláda nabídne peníze a my je nevezmeme, čekají, že si proti sobě poštveme lidi. Když si všechno dám do souvislostí, je jisté, že vláda mezi nás starosty a potažmo lidi vráží klín. Za sebe říkám, že proti radaru nepřestanu bojovat,“ uzavřel Hutr.

„Kdyby šlo politikům skutečně o kompenzace za existenci vojenského újezdu, udělali by to dávno. Oni moc dobře vědí, že je chudý celý region a nejenom oněch 15 vybraných obcí,“ podotkla starostka Lázu Jitka Říhová, která nebyla rovněž pozvaná na jednání do Spáleného Poříčí.