Téměř dvě stovky lidí s transparenty v rukou se vypravily na kótu 718,8 v Brdech. Aktivisté se šli v neděli přesvědčit, zda se za nedávno odstraněným žiletkovým plotem nezačalo kácet nebo připravovat základna.

Odpůrci se vypravili z obce Míšov a kromě transparentů s sebou nesli rýč, lopatu, krumpáč a na kolečku vezli lípu. Tu na kótě vysadili jako symbol demokracie. Svůj záměr členové a příznivci Ligy starostů proti radaru a Iniciativy Ne základnám předtím zveřejnili, aby se takzvané občanské inspekce na kótě účastnilo co nejvíce lidí. Organizátoři přitom počítali s tím, že se do vojenského újezdu nemusí dostat. Jenomže ministerstvo obrany nečekaně vyhlásilo volný vstup na kótu po oba víkendové dny.

„Vím, že to neudělal pan ministr Barták z důvodu velkého zájmu veřejnosti. Je to pro udržení křesla,“ okomentoval vstřícný krok ministerstva nejznámější český odpůrce proti radaru trokavecký starosta Jan Neoral.

Na dodržování trasy dohlížela vojenská policie. Její mluvčí Jan Čermák řekl Deníku, že nebyl zaznamenám žádný problém a v první den zpřístupnění kóty se přišlo podívat asi 70 lidí.

Když skupina lidí dorazila na kótu, po přivítání účastníků Janem Neoralem za Ligu starostů proti radaru nebo Janem Májíčkem z Iniciativy Ne základnám, dostal slovo i fyzik Petr Pokorný. Ten prý došel při svých výpočtech vycházejících z vládou a americkou stranou udávaných technických parametrů brdského radaru ke shodným údajům jako američtí vědci. Všichni se údajně shodli, že radar plánovaný v Brdech nebude mít dosah několik tisíc kilometrů, ale jen asi do 700 km. Dosah někde uváděný až 6000 něbo i více kilometrů přitom prezentovala veřejnosti americká strana a také česká vláda.

„Komise sestavená z ruských a amerických odborníků nedávno potvrdila závěry vědců, ale i některých politiků světových jmen, že brdský radar by tak byl k ničemu,“ řekl Neoral a podobně jako fyzik Petr Pokorný dodal, že nám tak všichni o využití a technických parametrech radaru lhali.

„Musíme dosáhnout toho, aby náš parlament shodil ze stolu obě smlouvy, na nichž předtím také vehementně spolupracoval ministr Barták. Náš boj proto ještě není u konce,“ řekl lidem na kótě Jan Neoral s tím, že nestačí, aby smlouvy skončily v šuplíku jako nějaký kostlivec, kterého pak někdo vytáhne ven, až se to hodí.

Při prohlídce kóty zjistili aktivisté, že nebyly žádné stromy vykáceny kvůli základně a ani nejsou na místě jiné známky přípravy stavby. Jen zřejmě přibyly další vrty v zemi, které dokládají, že se podloží v okolí stále zkoumá.

Úkolem odpůrců základny je prý přimět po podzimních volbách členy parlamentu, aby smlouvy o radaru odmítli.

„Musíme především do parlamentu protlačit zamítnutí vládou dosud schválených smluv o výstavbě radaru a také chceme, aby se občané dozvěděli, kolik aktivity spojené s výstavbou protiraketové základny stály. Podle mých informací si agentura pracující pro pana Klvaňu naúčtovala asi dvacet milionů korun. Budeme se ptát, kdo tuhle částku a další náklady spojené s propagací radaru zaplatí a kdo za takové mrhání peněz ponese odpovědnost,“ připomněl Neoral.

„Je vidět, že náš odpor měl smysl. Radar zatím nestojí a dokázali jsme, že lidé měli pravdu, a že to nefunkční svinstvo nepatří do obydlené středoevropské krajiny,“ dodal Neoral.

Při výsadbě stromu demokracie se aktéři pěkně zapotili, protože terén na vrcholu je kamenitý. Nakonec se podařilo jámu vykopat a lípu zasadit do země. Za obec Trokavec vysadili lidé na vrcholu také jedli. Potom se všichni vypravili na asi tříkilometrovou cestu zpět do obce Míšov. Odpoledne se pak odpůrci sešli v Trokavci, kde plánovali další kroky v boji proti základně.