U této příležitosti zmapovala Nadace Partnerství více než 1918 takovýchto stromů. „Když jsme v říjnu 2017 se Stromy svobody začínali, měli jsme jen kusé zmínky o několika málo lípách. Za necelého tři čtvrtě roku se díky stovkám aktivních komunit a jednotlivců z Česka, Slovenska i vzdálenějšího zahraničí podařilo něco nevídaného: překonat metu 1918 dřevin. Tyto stromy dodnes reprezentují sílu a nezdolnost myšlenek svobody, demokracie, nezávislosti i zdravého vlastenectví,“ říká k pokoření kampaňového milníku Miroslav Kundrata, ředitel Nadace Partnerství, s tím, že hledání dalších stromů pokračuje. Veřejnost se do jejich znovuobjevování může zapojit prostřednictvím internetu.

Na Příbramsku je nyní 11 vysazených stromů svobody a další výsadby se chystají. Zasazené stromy najdeme v Dolních Hbitech, Milíně, na Větrově nebo v Suchdole, kde mají stromy svobody hned tři. První strom vysadil v roce 1918 vojenský pilot, plukovník František Sklenář. Strom stojí na pozemku jeho rodiny. O strom pečuje jeho prasynovec Emil Tabaček, starosta obce. Druhý strom byl vysazen místní školou, na školním dvorku, za účasti prvního ředitele školy pana Josefa Buliny, také v roce 1918. A třetí strom byl vysazen Václavem Štverákem jako součást trojice symbolizující : Čechy, Moravu a Slezko. Lípa Morava vydržela jen krátce. Slovenská uschla v roce 1993 jako by čekala na rozdělení republiky. Doposud vydržela lípa, která symbolizuje Čechy.

V Dminikálních pasekách je možné najít lípu s velmi pohnutým osudem. Kon­cem říj­na 1968 ji u sebe na pozemku vysa­dil taj­ně Vác­lav Hoch se svým synem Vác­la­vem, toho času skau­tem. ZO vče­la­řů Pří­bram s MNV Pří­bram plá­no­va­li slav­nost­ní vysa­ze­ní lípy k 50. výro­čí samo­stat­nos­ti repub­li­ky. Po oku­pa­ci vojsk Var­šav­ské smlou­vy MNV Pří­bram akci zaká­zal, ale strom byl již zakoupen. Vác­lav Hoch star­ší se na výbo­ro­vé schůzi při­hlá­sil, že vyzved­ne objed­na­ný strom a roz­ští­pá ho a spá­lí. Na důkaz měl přinést roz­se­ka­né korun­ní vět­vič­ky. Syna pově­řil, aby vše podr­žel v taj­nos­ti, pro­to­že všich­ni úřed­ní­ci, všich­ni stát­ní zaměst­nan­ci a všich­ni vole­ní zastu­pi­te­lé na všech úrov­ních kola­bo­ro­va­li s oku­pan­ty var­šav­ské smlou­vy — ti co neko­la­bo­ro­va­li, byli vymě­ně­ni a per­ze­ku­o­vá­ni. Tato lípa je nyní také jako finalista v celostátní anketě Strom roku.

Zajímavý příběh má větrovská lípa, zasazený byll v roce 1919. V upomínku padlých osmi hrdinů z Větrova zasadil řídící učitel se školní mládeží osm akátových stromků na panském pozemku, nyní soukromém, na vyvýšeném místě. Šest jich však uschlo, proto se při stromkové slavnosti dne 16. dubna 1919 uskutečnilo vysazení pamětní lípy svobody.

Starosta obce Jablonná David Větrovský projekt Stromy svobody zná a podporuje: "My se také chystáme sázet. Sázení vymysleli naši hasiči a my to jako obec podporujeme. Chystáme se při příležitosti pouti 19. srpna vysadit lípu poblíž hřiště a dětského hřiště. Myslíme si, že je to skvělý způsob připomenutí památky založení Československé republiky. Nejprve bude mše u kapličky a někdy kolem 13:30 by měl začít samotné sázení," upřesňuje starosta Větrovský způsob slavnostního zasazení malé lípy.