Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studnař z Višňové na Haiti: Skutečnou potřebu vody jsem si uvědomil až tady

Region /ROZHOVOR/ – Haiti. Malý ostrovní stát v Karibském moři plní již několik let stránky většiny světových médií. V roce 2010 postihlo Haiti zemětřesení, které si vyžádalo 300 000 mrtvých. Následovala epidemie cholery, kterou se nakazilo cca tři čtvrtě milionu Haiťanů. Do takto náročných podmínek odlétají každý rok pracovníci českého rozvojového projektu Praga-Haiti, kteří budují studny s pitnou vodou na severozápadě země – v oblasti, kde žijí lidé v chudých domcích či chatrčích a denně chodí pro vodu často několik kilometrů daleko.

22.8.2014
SDÍLEJ:

České studny na Haiti. Studnař Jan Kyselý.Foto: archiv projektu

Velitelem současné mise, která vybudovala již 3 studny s pitnou vodou, je mladý environmentalista Jan Kyselý (28) rodák z obce Višňová na Příbramsku. Odpovědi pro Příbramský deník zaslal z ostrova vzdáleného více než 8 000 kilometrů:

Odletět pracovat na půl roku na Haiti není zcela běžné. Co stálo za vaším rozhodnutím odjet pracovat do takto vzdálené a chudé země?
Svým vzděláním, přesvědčením a snad i vedením osudu jsem vždy směřoval k environmentálnímu poradenství a vzdělávání. Po pěti letech lektorské práce jsem usoudil, že nastal čas, abych od slov přešel k činům a aktivně se zapojil do rozvojové pomoci. Projekt Praga-Haiti sleduji delší dobu. Když se objevila možnost účastnit se mise jako logistik, neváhal jsem.
Na Haiti vedete tříčlenný vrtařský tým projektu Praga-Haiti. Co konkrétně obnáší vaše práce velitele mise?
Práci zde je možno rozdělit na několik úrovní. Základem je materiálně-technické zabezpečení mise, tedy zajištění všech věcí pro fungování vrtařského týmu a podpora dobrého technického stavu strojového parku. Dále je to komunikace s realizačním týmem našeho projektu v Česku a spolupráce s místními autoritami a spřízněnými humanitárními organizacemi, většinou z Evropy a USA. V neposlední řadě je třeba zajistit přípravy pro samotné vrtání.

Dá se nějak ve zkratce popsat, co vše váš tým musí udělat před tím, než z nově vyvrtané studny vytryskne voda?
Nejprve je třeba určit vhodné místo pro vrtání. Dostáváme tipy od místních lidí či právě od partnerských organizací, někdy lokality vyhledáváme cíleně sami. Na místě je potom nezbytné ověřit, zda je potřeba vrtu oprávněná, jaká je přístupnost pro techniku a pravděpodobnost úspěšnosti vrtu.

Po příjezdu techniky přichází na řadu samotné vrtání. Vzhledem k místním specifikům čelíme řadě komplikací, které je třeba zvládnout. Zde je nutno dodat, že vrtmistr i mechanik odvádí i v náročných podmínkách výbornou práci. V případě, že je vrt úspěšný, namontujeme do něj potrubí, poté se vybetonuje podstava a až nakonec je vrt osazen samotnou pumpou. Třešničkou na dortu je instalace cedulky s označením projektu a jménem studny. I po dokončení všech prací je třeba se ke studnám pravidelně vracet, kontrolovat funkčnost pumpy a kvalitu vody.

Je něco, co vás na Haiti z pracovního případně lidského hlediska překvapilo či šokovalo? Nebo jste byl na vše připraven?
Ačkoliv jsem již navštívil řadu rozvojových zemí, Haiti mě překvapilo v mnohém. Příjemně překvapen jsem byl třeba zručností místních řezbářů a malířů, všudypřítomnou hudbou, kterou lze slyšet na ulicích, pestrostí stravy a samozřejmě krásou místní přírody v místech, kde odolala masivní deforestaci. Zklamáním pro mě byla obrovská míra korupce, která je zde prakticky legální, a byrokratická náročnost získávání nezbytných dokumentů. Největší šok pro mě ale byl, když jsem za horkého dne během vrtání stojíc v hloučku dětí vytáhl 0,5l láhev vody a na místě ji vypil. Děti se přestaly bavit, všechen pohyb se zastavil a dvacet očí žádostivě sledovalo každý můj pohyb. V tu chvíli jsem teprve pochopil skutečnou potřebu vody na Haiti.

Jaká jsou největší úskalí co se vašeho práce na Haiti týče?
Velkým problémem je nedostupnost věcí užívaných mimo každodenní potřebu. Na vrtařské misi je takových nástrojů a součástek dlouhá řada. Na Haiti buď vůbec nejsou k sehnání, nebo stojí výrazně více peněz než v Evropě. Druhým problémem, který s tímto prvním úzce souvisí, je enormní zátěž strojů daná vysokými teplotami, vlhkostí a všudypřítomným prachem.

Lidé v Česku se často ptají, proč si Haiťané nevybudují studny sami. Opravdu je zahraniční pomoc v této oblasti nezbytná?
Je třeba si uvědomit, že vytvoření studny je náročný proces. Vrtá se v neznámém, často krasovém podloží, které je nevyzpytatelné. Voda je navíc často ukryta až desítky metrů hluboko. Bez speciálního vybavení není možné se k ní dostat. Haitská vláda není schopná zajistit ani běžný provoz státu, natož takto technicky náročný rozvoj. Přitom není třeba zdůrazňovat, nakolik je voda pro místní důležitá. V odlehlých místech jsou obyvatelé nuceni pít vodu, kterou bychom se v Čechách štítili použít i na umytí. Často musí chodit k nejbližšímu zdroji vody několik kilometrů daleko. Voda zde tedy doslova znamená život.

V souvislosti s Haiti se často zmiňuje zemětřesení z roku 2010 a následná epidemie cholery. Dají se pozorovat ještě dnes nějaké přímé následky těchto událostí?
Oficiální čísla hovoří o 8 500 obětech a dalších zhruba 750.000 nakažených cholerou za poslední 4 roky.. V okolí hlavního města Port-au-Prince jsou dnes obrovské slumy v místech, kde dříve stávaly ulice zděných domů. Místním se již pravděpodobně nepodaří získat zpět důstojné bydlení, o základních životních podmínkách nemluvě. Nemají prostě z čeho brát.

Na Haiti plánujete pracovat až do konce roku. Měl byste nějaký vzkaz pro čtenáře Příbramského deníku?
V den mého odletu z České republiky jsem četl článek v Příbramském deníku, který informoval, že „tisíce lidí jsou bez vody". Ve skutečnosti se jednalo „jenom" o lokální poruchu vodovodu, která trvala několik hodin, a po tu dobu byly přistaveny cisterny s pitnou vodou. Čtenářům deníku přeji paradoxně více takovýchto poruch, protože teprve ve chvíli, kdy o něco přijdeme, si uvědomíme skutečnou hodnotu té věci.

Autor: Vojtěch Jurásek

O projektu Praga-HaitiProjekt Praga-Haiti je český rozvojový projekt, který realizuje nezisková organizace Fidcon z Jablonného nad Orlicí. Na Haiti působí od roku 2008 a zaměřuje se na dlouhodobou rozvojovou pomoc na severozápadě ostrova. Díky partnerství s misijní stanicí Baie-de-Henne a diecézní charitou v Port-de-Paix, které projektu poskytují nezbytné zázemí, pomáhají čeští vrtaři v těch nejvíce potřebných oblastech. Zároveň také nabízí místním obyvatelům po dobu mise zaměstnání a stálý plat. Od roku 2010, kdy se projekt specializuje na budování studní, se podařilo vyslat do Karibiku 7 vrtařských misí a postavit 33 studní pro zhruba 30 000 obyvatel Haiti. Aktuální informace o projektu je možné najít na webových stránkách: www.praga-haiti.cz. Celý projekt je financován především ze sponzorských darů a příspěvků veřejnosti. Částka na vybudování jedné studny se pohybuje kolem 130 000 Kč. Přispět na účel výstavby studní s pitnou vodou na Haiti je možné buď na účet veřejné sbírky projektu 2900234848/2010, nebo formou dárcovské SMS ve tvaru DMS PRAGAHAITI na číslo 87 777. 

Autor: Redakce

22.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Nejstarším sedlčanským tenistou je téměř 82letý Zbyněk Jetel.

Překročil osmdesátku, na kurtech bývá od jara do podzimu

Spolek pro kočku hledá dobrovolníky i podporu po opuštěné kočky.

Příbramští ochránci koček hledají podporu a pomoc

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

Střední Čechy – Ucházet se o 30tisícové odškodnění má dál šanci někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath, který před čtyřmi roky stanul před Krajským soudem v Praze jako jeden z účastníků procesu v kauze údajných korupčních manipulací se stavebními a zdravotnickými zakázkami kraje.

Spisovatelka Michaela Burdová: Láká mě spojení příběhu s obrázky

Sedlčany /FOTOGALERIE/ - Michaela Burdová žije v Sedlčanech na Příbramsku. Ve svých 27 letech je vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. Patří k několika současným českým spisovatelům, které toto povolání uživí. Dosud jí vyšlo dvanáct knížek, a protože jí inspirace neopouští, v březnu 2018 pokřtí třináctou. 

Ayong si zahrál za českou reprezentační dvacítku

Příbram – Mladý útočník týmu 1. FK Příbram Bastien Karsten Ayong debutoval v nedávné reprezentační přestávce v dresu české fotbalové reprezentace do 20 let. Českého fotbalového útočníka původem z afrického Kamerunu nominoval do týmu pro zápasy Elite Tournament trenér reprezentace do dvaceti let, shodou okolností také Příbramák, Karel Krejčí.

Zastupitelé jednali o MHD, pozemcích, ale i o bezpečnosti na sídlišti

Příbram – Jedním z nejdůležitějších bodů programu pondělního zasedání městského zastupitelstva byla žádost provozovatele MHD o navýšení ceny za ujetý kilometr. Město bude dopravci o listopadu platit o dvě koruny víc. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení