Destruktivní brouk

„Parazitický roztoč Varroa destruktor byl v České republice objeven v roce 1981 a od té doby s ním vedeme nekonečný boj. Samička roztoče je viditelná pouhým okem, živí se výhradně hemolymfou larev, kukel a dospělých včel. Z jedné takové samičky, která přečká zimu, může být na podzim až 3125 dalších. Takto zeslabená včelstva jsou pak náchylná k virózám, které dílo zkázy dokonají. Včely se z úlu vytratí, zůstanou v něm jen rámky plné zimních zásob," vysvětluje zdravotní referent Českého svazu včelařů okresu Příbram Josef Němec.

Na základě výše zmíněných skutečností vydala již dříve Státní veterinární správa nařízení o odběru zimní měli každý rok u všech včelařů a její odeslání na vyšetření do určených výzkumných ústavů nejpozději do 15. února.

„V praxi se to děje tak, že včelaři odevzdají vzorky u svých organizací ČSV, kterých máme v okrese Příbram 20, a ty je hromadně odesílají do výzkumných ústavů," pokračuje Josef Němec.

Z okresu Příbram bylo podle jeho slov na vyšetření odesláno celkem 1005 vzorků od 9630 včelstev. A výsledky? „Čistých, tedy bez nálezu, máme 4354 včelstev s nálezem do tří brouků, která se ještě nemusí léčit. Máme 4885 včelstev a nad tři roztoče máme 391 včelstev, která se musí hned po prvním proletu přeléčit nátěrem plodu M1 a ten samý večer plynnou fumigací Varidolem. Dalo by se tedy říci, že jsme na tom lépe než v předešlých létech, ale pozor! Letošní teplá zima, kdy včelstva o Vánocích i létala, byla příčinou, že včely část měli vynesly a výsledky mohou být zkreslené," nabádá včelaře k pozornosti Josef Němec s výzvou, aby prováděli u svých včelstev letní monitoring od začátku června do konce srpna. „Při denním spadu do tří roztočů v srpnu doporučuji aplikovat Formidol. Je-li spad nad tři roztoče denně, nasadit Gabon, ten ale až po posledním medobraní," dodává zdravotní referent.

Laxnost nechtěných chovatelů

K šíření problémů přispívá i laxnost některých „nechtěných" chovatelů, jimž se na pozemcích ubytují takzvané „zalétlé včely" a oni je nechají bez oznámení na své zahradě přežívat, jak před nedávnem upozornili včelaři z Dolních Hbit. „Právě tyto usazené roje se automaticky stávají majetkem vlastníka onoho pozemku a nese za ně před zákonem odpovědnost. Měl by tedy dle zákona provádět pravidelné prohlídky a ošetřování. Pakliže toto neprovádí, dopouští se protiprávního konání proti veterinárním předpisům. Za tuto nechtěnou „chovatelskou" činnost může mít dotyčný značné problémy a může být dokonce i finančně potrestán. Pokud problém s nechtěnými včelstvy majitel nevyřeší sám, měl by na situaci alespoň upozornit místní včelaře, včelařskou organizaci či obecní úřad," upozornil předseda Základní organizace včelařů Dolní Hbity Jiří Mašek.

„Neošetřovaná a hlavně neléčená včelstva mohou šířit různé nákazy a především varroázu. Pokud daný problém se včelami nebude majitel pozemků řešit, upadne v nemilost nejen místních obyvatel, ale hlavně včelařů," vyzvala k zodpovědnosti a spolupráci nákazová referentka dolnohbitských včelařů Zdeňka Procházková s odůvodněním, že organizace včelařů tak získá větší přehled o situaci v regionu, který spadá pod její správu a může tak důsledně řešit situaci.