Letos je tábor plný čarodějů

Náplň není omezena pouze na táborové hry a poznávání přírody, ale každý rok je tábor specificky zaměřen na jedno téma, které přináší různé bojové úkoly a soutěže.

„Loni jsme měli téma Staré pověsti české, letos jsme zvolili téma Harry Potter. Chtěli jsme vybrat něco, co je dětem blízké a co je bude bavit,“ říká hlavní vedoucí tábora Zdeněk Peták. „Obsah a organizaci tábora jsme připravovali od podzimu, zhruba každé tři týdny jsme se sešli a vymýšleli jsme různé aktivity, které budeme během následujících dvou týdnů s dětmi vykonávat. Snažíme se, aby to pro děti bylo zábavné, takže chystáme táboráky, jezdíme se koupat, organizujeme bojovky a připravujeme spoustu her. Samozřejmě, protože se jedná o farní tábor, máme ráno a večer společné modlitby, stejně tak při táboráku nebo před jídlem,“ doplňuje hlavní šéf sedící v kruhu s ostatními vedoucími a praktikanty v tee-pee.

Na táboře je kladen důraz nejen na zábavu, sportovní a poznávací rozvoj dětí, ale také na dodržování základních lidských mravů a Božího desatera. Kromě dětských her byla pro děti přichystána také nedělní návštěva jejich rodičů a samozřejmě faráře od svatého Jakuba, pátera Jindřicha Krinka: ten jak dětem, tak i jejich rodičům, sloužil mši pod širým nebem.

„Na letošní, již dvanáctý ročník, přijelo o něco málo dětí než loni, ale zato nám přeje počasí a všechno klape jak má,“ říká vedoucí oddílu Marie Havlíčková.

A jak hodnotí první dojmy účastníci tábora? „Je to tady bezva. Dnes jsme hráli famfrpál, to byla fakt sranda,“ říká jedenáctiletý Vojtěch Kaněra. „Mě se nejvíc líbilo, jak jsme honily Trolla,“ vzpomíná na právě prožité zážitky jeho spolunocležník z chatky Matěj Machuta.

Že to děti opravdu baví, dokládají i jejich čarodějnické kostýmy či kouzelné hůlky, které si doma připravili.
„Já jsem tady jako Hagrid,“ křičí jeden. „A já jsem Harry Potter,“ volá druhý,“ a podívejte, jaká máme košťata. Na těch jsme dneska hráli famfrpál,“ dodává děcko a ukazuje svůj čarodějnický Nimbus 2010.

Děti si shání dřevo i vodu

Protože je tábor, dá se říci, odříznutý od okolního světa, musejí si táborníci zajistit dřevo na vaření a vodu na mytí. Práci si rozdělí mezi sebe. „Každý den se ještě navíc jedna skupina dětí stará o mytí nádobí nebo noční hlídku. To je od nás takové zpestření. Některé děti se na to pak dokonce těší, že je v noci, třeba ve čtyři hodiny, vzbudíme a oni jdou na stráž. No a potom tady máme Rosničku, což je hra o počasí, spočívající v tom, že jeden vylosovaný táborník musí co nejpřesněji uhádnout předpověď počasí na následující den. Když je jeho předpověď špatná, je večer polit vodou, samozřejmě úměrně dle jeho věku,“ vysvětllil Zdeněk Peták.

Štěpán Vitha