Už rok 2000 byl v historii stanice nejteplejší
Teplotně nadnormální měsíce, kdy dosažené hodnoty znamenaly přepisování dosavadních teplotních průměrů nebo denních rekordů, začaly už v roce 2000.
„Magický rok 2000 se projevil jako teplotně mimořádně nadnormální a srážkově silně nadnormální. Byl to dokonce vůbec nejteplejší rok jako celek v historii pozorování teplot v Rožmitále (od roku 1912). Donedávna držel v tomto směru primát rok 1934 s ročním průměrem 8,19 ºC. Ten byl nedávno předstižen rokem 1994 s průměrem teploty 8,31ºC, aby se jako nejteplejší projevil právě poslední rok druhého tisíciletí (8,41ºC). Velkou zvláštností bylo, že kromě července a září byly všechny měsíce většinou výrazně teplotně nadnormální,“ upřesnil Hubert Hoyer, správce rožmitálské meteorologické stanice.
Maximum stanice ještě nebylo překonáno
Pravdou, je, že zatím maximální teplota je ještě z roku 1983, kdy bylo 27. července v Rožmitále naměřena teplota +38,7 stupňů. V Praze-Uhříněvsi toho dne naměřili meteorologové absolutní maximum platné pro celou Českou republiku a to +40,2 °C.
Připomeňme si některé maximální teploty v posledním desetiletí: 13. srpna v roce 2003 bylo naměřeno v Rožmitále 37,1 stupňů, 28. července 2005 dosáhla teplota +35 °C a měsíc předtím 29. července 2005 bylo +36,1 °C.
Podobný průběh mělo letní počasí v loňském roce. Červen byl sice jako první letní měsíc poněkud chladnější. Ani červenec nebyl nejteplejším měsícem roku. A to přitom bylo 23. července zaznamenána nejvyšší teplota v roce a to 36,1ºC. „Srpen byl pak nejteplejším měsícem léta i celého loňského roku, ale srážek spadlo již méně. Tropických dnů bylo pět a počasí se stabilizovalo a po většinu měsíce bylo velmi krásně a v druhé polovině měsíce se již projevovalo sucho,“ připomněl Hubert Hoyer.
Počasí dovoluje experimenty s ovocem
Ačkoliv názory na změny klimatu provází vášnivé diskuze a to nejen mezi odborníky, jisté je, že počasí panující poslední desetiletí přineslo řadu extrémů, do té doby se v našem mírném pásmu opakujících v mnohem delším časovém úseku. Vzpomeňme na katastrofální povodeň v roce 2002, poté na orkán Kyrill, Emmu a pak bezpočet lokálních i větších povodní při extrémně silných bouřích a to především v roce 2009. A letošní rok už také přinesl ničivou povodeň a lokální záplavy. Jaro a léto začalo chladnějším počasím s vydatnými srážkami a nyní už zase panuje sucho.
Horko vadí smrkům i jedlím
Můžeme věřit v klimatické změny nebo ne, ale stačí se dívat kolem sebe. V potocích, které naši rodiče či prarodiče běžně sjížděli na neckách uprostřed léta, dnes teče mnohem méně vody a to po celý rok, tedy mimo jarního tání.
Na polích se objevují jiné plodiny a zahrádkáři se pouštějí stále více do experimentů a v našich podmínkách pěstují melouny nebo další teplomilnější druhy ovoce nebo zeleniny. Také lesníci pozorují, jak horkem trpí některé druhy stromů.
„Nedá se říci, že se kvůli možným změnám klimatu výrazně mění druhy plodin na polích. Jisté je, že přibylo osevních ploch kukuřice na zrno. Také ubývá jarních obilovin, které potřebují více vody a suchá jara jim nesvědčí,“ konstatovala už před časem Zlata Koukolíčková, ředitelka Agrární komory v Příbrami.
Zemědělci nyní dokonce pěstují v regionu kukuřici na zrno. To by tady dříve nikdy nedozrálo a kukuřice se dosud pěstovala jen do siláže.
Hubert Hyoer má na globální oteplování svůj názor: „Podobný ráz počasí tu pravděpodobně byl někdy v 16. století, kdy se v naší oblasti pěstovaly i melouny a rozmohlo se vinařství. Pak pěstování teplomilných plodin utlumily pozdní mrazy. Posoudit, jestli se ale něco podobného děje i nyní, na to je příliš krátká doba,“ dodal Hoyer, který přeci jen více věří tomu, že podnebí se podobně měnilo i dříve a globální oteplování, které by nevratně změnilo počasí u nás a na celé planetě, se mu zdá méně pravděpodobné.
Přírodovědci ale poukazují na to, že vyšší teploty můžou částečně měnit složení fauny a flory. Dnes je běžně k vidění v celé Evropě exoticky vyhlížející křižák pruhovaný. Tento černožlutý pavouk žil původně v jižní Evropě.
Podle některých lesníků se do budoucna může změnit i složení lesů. V severní části Brd už podle lesníků vadí horké a suché roky smrkům a také jedlím. Tyto stromy musí lesníci nahrazovat jinými dřevinami.
„Sluneční paprsky jsou nyní nebývalé ostré. Je to vidět na vegetaci, jak je sežehnutá,“ uzavřel meteorolog Hubert Hoyer, jenž se stará o meteorologickou stanici v Rožmitále již přes 40 roků.
