Jedním z takových vrchů je Velká Baba jižně od Hostomic. I toto místo je opředeno řadou mýtů a příběhů. Nejznámějším z nich je zřejmě příběh o rytíři Fabiánovi, který měl mít údajně na Babě vystavěný hrad. Poté, co zažil neštěstí v lásce, hrad zmizel a Fabián také. Respektive stal se z něho duch.
Přece jenom na tomto kopci zůstala upomínka na Fabiánův příběh, totiž jeho lože. Je jím obrovský kámen, kterému nikdo neřekne jinak než Fabiánovo lože.

S ním se můžete setkat na Velké Babě a obdivovat jeho majestátnost. Pokud Fabiánovu postel budete hledat, můžete vyrazit po modré turistické značce z Hostomic. Odhadem to může být něco kolem šesti kilometrů.

Asi čtyři sta metrů pod vrcholem Velké Baby se modrá značka rozděluje. Pokud se vydáte doprava, dorazíte na vrchol, ovšem mezitím půjdete kolem Fabiánova lože. To bude mít po levé ruce.

Kdybyste se vydali po modré značce doleva, mířili byste směrem na Jince a jejich okolí. Zhruba po třech kilometrech modrá navazuje na červenou.
Dále po červené byste se dostali třeba do Čenkova nebo přes Plešivec do Lhotky.

Na Velkou Babu můžete vyrazit také po žluté značce z Běštína. Nevýhoda horší infrastruktury menší obce však na druhou stranu zaručuje jistý fakt. Z Běštína je to blíž. Jdete v podstatě pořád rovně až těsně pod vrchol, kde se napojíte na zmiňovanou modrou. Jestli se rozhodnete pro Běštín, budete muset volit auto a z Běštína nahoru pěšky. Hostomice nabízejí jestě variantu vlakové dopravy.

Poslední možností, jak se na Velkou Babu dostat, je autem. Silnice z Bukové u Příbramě vede těsně kolem vrcholu Baby do Hostomic. Ovšem zvažte sami, zda by takový výlet stál zato. Právě i cestou po značkách lze spatřit neobvyklé krásy brdských lesů, které se z auta jenom těžko naskytnou.
Občerstvení u Velké Baby nenaleznete, protože se nachází uprostřed poměrně hlubokých lesů. Velká Baba je součástí Hřebenů.

V Běštíně je hospoda, kde se dá občerstvit a vedle koloniál. Vzhledem k velikosti Hostomic se v tomto městečku občerstvuje lépe. Na Velkou Babu, stejně jako na kterýkoliv jiný kopec v Brdech nepodceňte výbavu. Od zásob tekutin až po kvalitní obuv. Krása brdského terénu spočívává v jeho členitosti a někdy i náročnosti.

Fabián, brdských lesů pán

Každé hory či lesy mají své panovníky, čarodějnice či rarášky. Fabián je dobrý duch brdského lesa. Pročteme-li pověsti, najdeme řadu duchů a pohádkových zjevů, ale mezi všemi rarášky, draky a trpaslíky má jen jediný výjimečné, ba přímo panovnické postavení. A to je právě Fabián, který sídlí na vrchu Baba. Baba, odkud Fabián spravuje brdskou říši, patří na Hostomicku k nejvyšším místům. A jak se vlastně stal Fabián lesním duchem? Na temeni Baby stával prý hrad, do kterého si jeho pán, rytíř Fabián, přivedl ženu. Ale brzo po svatbě se v lesích pod hradem usídlila čarodějka, bývalá Fabiánova milenka. Přišla se, jak to ženy dělávají, pomstít. Jedné bouřlivé noci si zavolala na pomoc síly pekelné a zlý úmysl se jí podařil. Hrad zmizel, žena byla proměněna v bylinu zeměžluč a Fabián se stal duchem. Čáry zlé čarodějky však nedokázaly zlomit Fabiánovo dobré srdce a tak rytíř zůstal dobrákem i v zakletí. Lidem neubližuje a když je v dobrém rozmaru, tu a tam je poškádlí. Pokud je Fabián špatně naladěn a teskní po své krásné ženě, je z lesů slyšet táhlé houkání. Běda tomu, kdo se snaží jeho teskné houkání napodobit, či přijde do brdských lesů škodit. Tomu se zle povede. Ze zakletého hradu nám i dnes přeci jenom něco zbylo. Je to Fabiánovo lože či Fabiánova postel, kam chodí pán Brd odpočívat. Na temeni vrchu Plešivec je místo nazvané V zahradě. Je to zahrádka Fabiánova, kde lesní duch pěstuje kouzelné, avšak očím nás smrtelníků neviditelné byliny, kterými uzdravuje chudé. Jen vzácně se Fabián ukazuje lidem. To na sebe, nejčastěji bere podobu myslivce s kloboukem ozdobeným kytkou z kapradě, jeřabiny a lesních bylin. Umí dokonce poručit i počasí. Umí přivolat vichr, bouři, utopit les v mlze, ale třeba rázem vše obrátit v klidnou slunečnou pohodu. O tom jsme se již několikráte mohli přesvědčit na vlastní kůži. Naposled, když vyslyšel naše prosby při sledování meteoritského deště Leonid v listopadu 1999, kdy z beznadějně zatažené oblohy dokázal vyfoukat mraky a dovolil abychom, alespoň na hodinu a půl mohli spatřit toto překrásné přírodní divadlo nad hřebeny Brd. Mnoho lidí již chtělo z Fabiána udělat pouhou povídačku a roztrušují po světě, že Fabián neexistuje, že odešel z Brd, ale tomu nevěřte. Až v předjaří uvidíte, jak se nad brdskými lesy kouří, tak vězte, že to Fabián bafá ze své dlouhé dýmky, svůj oblíbený tabáček. Chovejte se proto v brdské krajině slušně a přátelsky a poznáte tohoto ducha v jeho dobré a někdy i šprýmovné náladě. Běda tomu kdo by chtěl tropit něco zlého v jeho panství, toho nebude mít dobrý správce Brd v lásce a jistě ho zaslouženě potrestá.
Jakub Kencl