Poutní kostel na Makové Hoře u obce Smolotely je sice přístupný v době konání bohoslužeb, tedy každou neděli a každou první sobotu v měsíci, ale na své si přijdou také milovníci přírody a krásných výhledů. Kostel stojí v srdci lesů středního Povltaví u obce Smolotely, odkud je na Makovou Horu skvělý přístup.

Smolotely leží asi pět kilometrů od Orlické přehrady. V obci se nachází pobočka České pošty, místní hospoda, smíšené zboží. Velmi pohodlně se dá ubytovat v nedalekých Bohosticích v hotelu Solenice, který poskytuje celoroční ubytování.

Dopravit se na Makovou Horu není také nijak zvlášť komplikované. Vlakem to sice nejde, ale autem zcela bezpečně. Ve Smolotelích se auto odstaví a ke kostelu už se chodí pouze pěšky.

Z Příbrami do Smolotel je také pohodlná cesta autobusem, ovšem první vyráží z příbramského nádraží už v půl šesté a další až pět minut po poledni. Zpět do Příbrami odjíždí poslední autobus v šest hodin odpoledne.

V okolí Smolotel nebo přímo v obci mohou zájemci navštívit také bývalý barokní zámek, panský mlýn, vopičkův mlýn na zlatonosném Líšnickém potoce, velmi zajímavý parní mlýn nebo starý pivovar nebo lihovar.

Žulový masiv Makové Hory u Smolotel je dobrým podložím pro kostel, který tam v 18. století nechal postavit Jan rytíř Felix Chanovský-Krasilovský zasvěcený svatému Janu Křtiteli a Panně Marii Karelské. Byl navržen architektem C. A. Canevale a postaven ve stylu vrcholného českého baroka. V říjnu 1723 kostel vysvětil biskup hrabě J. R. Špork.

Taktéž z nadání zakladatele byl v jeho sousedství zřízen klášteřík, do něhož byli uvedeni dva karmelitáni. Právě oni s sebou přinesli milostnou sošku Panny Marie Karelské (Škapulířové), díky níž se kostel na Makové Hoře stal cílem četných poutníků. Pro poutníky zamýšlel Chanovský-Kaselovský postavit kolem kostela i věnec ambitů, smrt jej však zastihla dříve, než stihl tento záměr realizovat. Jeho smrt znamenala konec zdejšího kláštera, neboť nezanechal poslední vůli.

Karmelitánští bratří tak zůstali bez zabezpečení a odešli. Milostná soška však v kostele zůstala. Dalších 30 let byl kostel bez duchovního správce. Později majitel panství Z. J. Křepický rozhodl obnovit zdejší duchovní správu. Na přelomu 19. a 20. století se zde v den hlavní pouti sešlo i 10 tisíc poutníků.