V Divadle Antonína Dvořáka v Příbrami se představí 15. března na Velké scéně spolu se svým kolegou Jiřím Kučerovským. Při vystoupení zazní písně z alba Racek.
Kdybyste dostal úkol, napsat text k písni o Příbrami. Okolo jakých témat byste hledal?
Nehledal bych, prošel bych se jí, až bude setmělá.
Píšete si ke skladbám, které zpíváte, text sám nebo máte textaře?
Píšu si sám, protože bych nerad zpíval něco, čemu nerozumím.
Při poslechu vašich koncertů najdou lidé v textech lidskost a opravdové city. Je vaše tvorba obrázkem osobního života a pocitů, které vás potkávají?
Nesnažím se o to, ale jinak to neumím.
Máte nějaké oblíbené místo a čas, kdy se věnujete skládání své hudby?
Baví mě samotný akt, kde se odehrává, záleží na fantazii té, či oné múzy.
Na jaký koncert nikdy v životě nezapomenete? Myslím tím umělce, na jehož koncertě jste byl?
Je to určitě koncert Iggyho Popa na festivale Colours of Ostrava. Je to dvě, nebo tři léta zpět.
Druhá část otázky by se týkala vašeho nejlepšího koncertu, který jste odehrál vy osobně?
Nemám tušení, snažím se sám sebe nevnímat jako někoho, kdo má v tu chvíli podat výkon, který by se měl podrobovat zpětnému hodnocení. Odžívám okamžik a tím se bavím.
Jste raději, když vaše koncerty mají komornější atmosféru a lidé spíše poslouchají, nebo máte na koncertech rád naopak tanec a pohyb v publiku?
Je to proměnlivé jako já sám, občas radši jásám, jindy prosím o pozornost a vyslovuji tak, aby nikomu nic neuniklo…
Je koncert v Příbrami součástí turné nebo samostatným koncertem?
Je to samostatný koncert v rámci turné.
Má album Racek spojitost s dílem Jonathana Livingstona? Je také vaší seberealizací a prosazováním osobní svobody?
Na díle, které někdo vytvoří, je nejkrásnější pozorovat, jak se košatí jeho možné výklady. Abych odpověděl, ale zároveň nikomu nebránil ve svobodném mínění, ano, i to je možné…
Jak jste se seznámil s Jiřím Kučerovským?
Podal jsem mu ruku a řekl: „Čau, Tomáš.“ On na to: „Já jsem Jirka.“ Pokud si to tedy dobře pamatuji
