Co říkáte na vaši nominaci do ankety?

Vzhledem k mému věku je to příjemné překvapení.

Uvádíte, že jste vystudovaný pedagog. Učil jste někdy?

Ano, v rámci civilní služby jsem vyučoval na základní škole v Dlouhé ulici v Příbrami jeden rok. Tím prozatím moje pedagogická dráha skončila.

Proč jste opustil kariéru učitele?

V souvislosti se zájmem poznat zaměstnání v nějaké kulturní instituci jsem se rozhodl po vzájemné dohodě přestoupit do knihovny Jana Drdy Příbram. Poté, to znamená v roce 1999, bylo vyhlášeno výběrové řízení na pozici historika v Hornickém muzeu Příbram.

Pokud vím, tak neděláte v Hornickém muzeu Příbram pouze historika.

To je pravda. Místo historika bylo vytvořeno v souvislosti s rozšířením Hornického muzea Příbram. Na základě usnesení vlády mělo Hornické muzeum Příbram pod vedením Dr. Josefa Velfla vybudovat a poté provozovat Památník Vojna u Lešetic. Toto nové místo v sobě spojovalo pozici historika a vedoucího vznikající pobočky.

Stál jste tedy u zrodu Památníku Vojna, což byl původně lágr pro odpůrce komunistického režimu. Jaké to je, když se člověk začne zabývat takovou smutnou historií?

Ještě před příchodem do Hornického muzea Příbram jsem znal jedinečnost této lokality, která spočívala v autentické podobě dochovaných objektů. Památník vznikal v letech 1999 až 2005, kdy 18. května došlo k slavnostnímu otevření za účasti ministra kultury a předsedy Senátu. Celý areál vznikl na základě architektonického návrhu Ing. Arch. Karla Cvrčka. Náplň expozic a výběr materiálu je dílem již zesnulého PhDr. Jiřího Majera, CSc. a vlastní realizaci expozic vytvořil Miroslav Žálek. Pokud jde o tuto neslavnou část našich dějin, přistupujeme k tématu samozřejmě objektivně na základě archivních pramenů, přesto v mnoha případech se nelze ubránit citovému pohnutí nad osudem konkrétních lidí.

Jestli dobře počítám, jste pracovně spojen s Památníkem Vojna už dvanáct let. Jaká je návštěvnost? Mají lidé o Památník zájem?

Ano. Je možné říci, že v roce 2005 nás navštívilo 5 000 návštěvníků, v posledních dvou letech to již bylo více než 30 000 návštěvníků každý rok. Památník je navštěvován nejen školami a veřejností, ale i filmaři.

Jaké filmy se v této lokalitě natáčely?

Nejznámější je asi seriál Zdivočelá země, filmy Bumerang, A zemský ráj to na pohled aj. Památník Vojna se objevuje také v mnoha dokumentárních snímcích, využíván je také zahraničními televizními štáby (například TV vysílání politické opozice pro Barmu a Čínu se sídlem redakcí v Londýně).

Co se týče Vojny, plánujete nějaké novinky?

Z nejbližších akcí můžeme připomenout již tradiční Pietní mši k uctění památky obětem komunistického režimu. Součástí Památníku Vojna je rovněž Galerie ORBIS PICTUS: EUROPA, kde je stálá výstava tzv. Nekonečného plátna. Zároveň se zde konají sezónní výstavy. V současné době například školními dětmi obdivované sochy ze dřeva akademického sochaře Milana Doubravy. V ubytovacím objektu G je veřejnosti představena výstava bývalého politického vězně akademického sochaře Otomara Olivy – jedná se o skici vzniklé ve vazební věznici Bory. Na letní měsíce připravujeme výstavu Socialistický realismus – architektura 50. let. 20. století. Památník Vojna je společně s Hornickým muzeem Příbram zapojen do programu Dny evropského kulturního dědictví.

Je ještě vůbec možné rozšiřovat stálou expozici?

Ano, v exteriéru. V poslední době jsme získali autentickou část Berlínské zdi (výška 4 m, váha 2,7 t). Expozice se rozšířila v loňském roce také darem sochaře Vladimíra Palečka, který je autorem sochy Zoufalství. Socha vznikla na základě vyprávění jeho dědy, který osobně prošel jako vězeň táborem také Vojna. Své sochařské dílo zde má také akademický sochař Jiří Sozanský.

Mít v expozici kus Berlínské zdi je asi dost velká rarita.

Určitě ano. Nevíme o jiném muzeu, kde by měli tento exponát.

Řada lidí vás zná nejen kvůli Památníku Vojna, ale i jako vedoucího kolektivu, který napsal Velký slovník kulturních osobností. Hodláte pokračovat v činnosti spisovatele?

Tvorba slovníku není až tak práce spisovatelská jako spíše badatelská a někdy i detektivní. Zmiňovaný slovník vznikal několik let. Již delší čas shromažďuji materiály pro ten následující, který by měl mapovat období do roku 1945. A dnes mohu zodpovědně říci, že ještě nějaký čas v této činnosti budu pokračovat. Prozatím jsem publikoval dílčí výsledky na Sympoziu Hornická Příbram ve vědě a technice nebo ve sborníku Podbrdsko.