S mladými průřez Havlovým životem vážnou i úsměvnou formou nacvičovaly Jaroslava Trojanová a Lenka Feldsteinová. Učitelky připomněly, že stejné představení mohli vidět ve středu 11. listopadu návštěvníci v Knihovně Václava Havla v Praze, kde navázala ZUŠ Sedlčany již vloni dobrou spolupráci.
Pořad Tváře Havla rozdělili aktéři na život této osobnosti před rokem 1989 a na dobu po jeho nastoupení do úřadu prezidenta. „Pravda a láska by alespoň někdy někdy mohly zvítězit nad lží a nenávistí," zaznělo také ve vzpomínkovém pořadu.

V úvodu mimo jiné Lenka Feldsteinová upozornila, že děti rozvěsily na fóliích nebo papírech kolem kašny napsané „dobré zprávy". Vysvětlila: „Sotva otevřeme noviny, internet nebo zapneme televizi, je kolem nás spousta tragických a hrozných zpráv, a tak chceme nabudit dobrou atmosféru. Připomenout, že se změnilo zřízení, že máme demokracii, i když s ní nedokážeme ještě nakládat. Rozvěsili jsme také košile jako symboly bílého čistého papíru s tím, že na nich žáci ztvárnili vzkazy a odkazy na dnešní dobu."

První obraz zavedl diváky do sametové restaurace, v níž se podával jako přípitek rozpuštěný celaskon, kterým si připil Václav Havel se svými kamarády v roce 1981 ve vězení, aby oslavili Silvestr. Do hodinového pořadu dostali studenti řadu střípků, v nichž provázeli Havla od kolébky v roce 1936, připomněli jeho rodiče, sourozence, strýce a prarodiče a perzekuci této rodiny po komunistickém únorovém puči v roce 1948. „V sedmnácti se seznamuje s o tři roky starší Olgou Šplíchalovou v kavárně Slávia. Od Václava dostávala zamilované básně," doprovázely jazzové melodie odkaz na setkání s Havlovou budoucí manželkou. Mladí četli úryvky z Havlových básní i z dopisů, které psal Václav Havel Olze z vězení. Namixovali do živé řeči a hudby také rozhlasové nahrávky varující před „štvavou vysílačkou Svobodná Evropa", Chartu 77 i Antichartu, kus projevu Miloše Jakeše, jehož perličkami o bojlerech místo brojlerech a hodné holce Hance Zagorové a dalších umělcích, kteří berou ročně statisíce…, se bavil v roce 1989 celý národ.

Úsměv vyloudila u posluchačů – pamětníků také scéna s krátkými prezidentskými kalhotami, počátky Havlova úřadování na Hradě nebo jeho cesta do Ameriky, s níž podle komentáře studentů byly spojeny problémy srovnatelné s prvním přistání na Měsíci. „Před projevem, který měl přednést 21. února 1990 před oběma komorami kongresu USA, mu byl přidělen učitel přednesu – mediální konzultant, který několika americkým prezidentům pomohl překonávat trému a vady řeči. Když mu Václav přečetl druhý odstavec, došel konzultant k závěru, že by prezident neudělal dojem ani na schůzi místního rodičovského sdružení. Projev však na posluchače velký dojem udělal a vyvolal sedmnáct ovací ve stoje," pobavili žáci další epizodkou.
Tváří Václava Havla, s nimiž si studenti pohráli, bylo skutečně hodně – nemohl chybět ani Havel coby dramatugr, který si začal razit cestu na světová jeviště Zahradní slavností a díky níž se stal nejvýraznějších postav české kulturní scény. Došlo i na Havlovo trápení - smrt manželky Olgy 27. ledna 1993 sdílel s prezidentem celý národ. Smutná slova vystřídala šuškanda kolem svatby Havla s herečkou Dagmar Veškrnovou a úvahy nad tím, jak byly Havlovy kroky a vlastnosti rozdílně lidmi vnímány. Podle jedněch byl málo, podle jiných hodně, moralistický. Považovali jej za spirituálního, protože do republiky pozval dalajlámu a papeže. Jiným zase vadilo, že se nehlásil k žádné koncesi. Jedni hovořili o tom, že byl proevropský, jiní to popírali… V závěru představitel Václava Havla citoval: „Těm, kteří nesouhlasili s mými činy nebo kterým jsem byl jen protivný, se upřímně omlouvám a věřím, že mi odpustí. Studenti a mladí lidé jsou pro mě hlavní zdroj naděje." Do zvuků zvonů zazněla informace, že po dlouhodobých zdravotních problémech ve věku 75 let v neděli 18. prosince 2011 prezident, spisovatel a dramatik zemřel.

Akce k připomenutí Václava Havla a 17. listopadu 1989 pokračovala v Sedlčanech na náměstí, kde lidé u kašny pokládali květiny a zapalovali svíčky. Marie Břeňová