Přes ne zrovna přívětivé počasí a špatnou viditelnost se tu sešlo tolik lidí, že by to lázského rodáka Václava Slámu, jednoho z organizačního týmu, ani nenapadlo.

„Z toho množství jsme trošku špatní, tolik lidí jsme nečekali. Asi třicet lidí sem přijelo z Blovic autobusem a jsou hrozně nadšení, tak uvidíme, jak to bude dál," představuje si už předem Václav Sláma to množství lidí na silnici a pak v lese. Jde se totiž asi jedenáct kilometrů k pramenům Litavky. Pak bere do ruky mikrofon, vítá natěšené turisty a nabádá ke slušnému chování v přírodě.

Posluchači s cedulkou na krku a neklidnýma nohama slibují poslušnost, prohodí sem tam nějakou legrácku a postupně se vydávají na trasu. U stolků se pořád ještě tvoří fronta turistů, dobrovolně spolku přispívají do kasičky, dostávají mapku trasy a vyhrnují si rukávy kvůli orazítkování.

Už loni při nultém ročníku si přišlo protáhnout kostru kolem 130 lidí. Tentokrát by se to dalo počítat na stovky. Mlha neodradila starší ročníky, maminky s kočárky, pejskaře ani děti.

Napadá mne, jak vznikl název pochodu. Vždyť nemehlem se odjakživa docela roztomile nazýval nešika. Jenže to si myslím já. Ono je to úplně jinak, jak prozradil Václav Sláma: „V Lázu se traduje, že kdysi za první republiky se v obci narodila kráva, která měla pět cecků, od té doby se jí říkalo ,lázské nemehlo'. Loni jsme založili spolek stejného názvu, abychom lidi v zimě vytáhli ven."

O nic se nesoutěží, první, druhý, třetí v cíli nevyhrává žádnou cenu. Přesto se i tentokrát budou namátkově rozdávat malé dárky. Jako třeba loni, kdy nejmladší tříletý účastník dostal plyšáka a nejstarší 72letý turista si odnesl láhev vína. „Protože je den po MDŽ, obdarujeme některé ze starších žen knížkami, které jsme dostali od sponzora," dodává Václav Sláma.