„Mně už se blíží důchodový věk, takže si to začínám užívat víc než dřív a ty prázdniny utečou jako voda a za chvilku jsme ve škole zpátky. Každopádně budu o prázdninách odpočívat, relaxovat a taky trošku pracovat na zahrádce. Bydlím na vesnici a toho klidu si tam užívám po celý rok, takže se ani necítím nějak obzvlášť přetažená. Na děti se ale samozřejmě budu moc těšit," odpověděla na otázku, zda se stejně jako žáci nemůže dočkat volna. Volný čas chce věnovat především rodině.

„Také pojedeme na dovolenou k moři a budu chodit do přírody a dělat věci, na které během roku nemám tolik času," řekla usměvavá učitelka. Učitelství se věnuje většinu svého života a žáčci ji mají rádi. „Já učím hrozně dlouho, už mám jen dva roky do důchodu," prozradila kantorka.
A čím ji prvňáčci nejvíce udělali radost?

„U dětí je vidět hodně velký pokrok. Mám radost, že dětí, které přišly do školy a neuměly číst a psát, tak znají celou abecedu, píší a čtou. Hodně si s dětmi povídáme, čteme knížky a každý z nich je individualita a užíváme si to mezi sebou navzájem," rozhovořila se Alena Černohorská.
U otázky, zda ji přeci jen děti dovedou pozlobit, nemusí moc váhat s odpovědí. Prvňáčci jsou většinou vzorní. „Zlobí jako malé děti, ale není to nic vážného. Vždycky si to vysvětlíme, vedeme i komunikativní kruhy. Myslím si, že máme spolu tolik zážitků, že ten kolektiv se vytvořil docela dobře," dodala.

Za svou dlouholetou praxi navíc již může srovnat dnešní generaci dětí s generacemi předešlými. Často diskutovaným tématem je chování u dětí, které podle mnohých není ideální.

„Děti jsou dnes hodně přetížené a zahlcené informacemi. Teď se na ně valí ze všech stran. Neřekla bych, že dnešní děti jsou hloupější, to určitě ne, spíš jsou méně soustředěné. A asi v dnešní době chybí mantinely, odkud kam mohou, třeba i v chování, zajít. Což si myslím, že za času mých dětí nebylo," srovnává Černohorská. Řada předškoláků má prý problémy s vyjadřováním, slovní zásobou a komunikací.

„Ve své třídě to až tak nepozoruji, ale třeba u zápisů do prvních tříd ano. Je rozhodně více dětí s vadou řeči. Strašně se pozná, které děti navštěvovaly mateřskou školu a které jdou rovnou z rodiny. Jinak ve třídě bych neřekla, že by se méně četlo. V téhle třídě se navíc i dobře spolupracuje jak s žáky, tak s rodiči, takže nepozoruji nějaký závažný rozdíl," zamýšlí se. Rozdíl podle ní spočívá v tom, že děti, které chodí do školky, tak mají už určité návyky. To se týká například hygieny, chování a i koncentrace.

„Řekla bych, že školky jsou trochu podceňované, protože častokrát jsme s dětmi něco dělaly a ony už to znaly právě ze školky. Kdežto maminky doma mnohdy netuší, co všechno by se ještě děti mohly naučit," tvrdí učitelka.
A na jaký zážitek se svou třídou nejraději vzpomíná?

„Zážitků spolu máme hodně, ale moc ráda vzpomínám na závěrečnou besídku s rodiči. Bylo to taková malá zahradní slavnost. Já si představovala, že to bude takové nenucené, maminky s dětmi a já jsme připravily pohoštění a splnilo to moje očekávání stoprocentně. Začínáme být správný kolektiv i s rodiči," uzavřela Alena Černohorská