Křížek: Zrušení újezdu by bylo zkázou pro Brdy

Veřejnost totiž nyní kritizuje případné zrušení újezdu či jeho zmenšení.

Bílá kniha armády napoví, co zrušit

O budoucnosti všech pěti vojenských újezdů v zemi rozhodnou další připravované škrty na ministerstvu obrany. Zpracovává se takzvaná Bílá kniha České armády, která má odpovědět mimo jiného na to, zda je nutné udržovat všechny újezdy. Ty zabírají skoro 1300 kilometrů čtverečních. Máme pět Vojenských újezdů - Boletice, Brdy, Březinu, Libavou a Hradiště, uvnitř nichž jsou vojenské výcvikové prostory s dalšími vojenskými zařízeními.

Lidé se obávají zrušení brdského újezdu

Ministr obrany má hledat další možné zdroje úspor a těmi může být právě opuštění nevyužívaných nemovitostí a rovněž i zmenšení či zrušení některých újezdů.

Milovníci Brd a brdské přírody se nyní obávají, aby karta nepadla na Vojenský újezd Brdy. Kdyby se nakonec armáda rozhodla opustit Brdy, bojí se mnozí toho, že se postupně zničí brdská příroda, kterou se podařilo zachovat v relativně dobrém stavu právě přítomností armády. Hovoří se o tom, že by Brdy zachránilo vyhlášení Chráněné krajinné oblasti.

Kdo bude chránit brdskou přírodu?

Jedním z těch, kteří se bojí o budoucnost Brd je Pavel Čámský ze sdružení Brdy- Res publica. „Zpracovávaná Bílá kniha by měla odpovědět mimo jiné i na otázku, zda armáda potřebuje všech pět újezdů. Je zatím těžké dělat závěry, uvidíme, co kniha přinese, až spatří světlo světa. Osobně se domnívám, že možná dojde na zrušení jednoho z újezdů a dost možná to budou Boletice, i když Brdy jsou podle mě pro armádu také méně potřebné,“ myslí si Čámský, který zvažuje i to, že možná dojde k výrazné redukci rozlohy újezdu.

„Těžko nyní soudit, co se z toho naplní. Obavy a smíšené pocity mám z toho, když se to stane, jak bude naloženo s územími, která armáda opustí. Neplatí totiž žádná forma ochrany přírody, přesto, že by si to brdská příroda zasloužila. Dosud se o nějakou formu ochrany přírody stará újezdní úřad. Pokud bude újezd zrušen, kdo se jí bude věnovat? Znovu bych zvážil, zda tedy nevyhlásit Brdy za Chráněnou krajinnou oblast,“ řekl k tomu Čámský a dodal, že by se z druhé strany například pro město Příbram otevřela možnost naplnit svůj program rozvoje, kde se uvádí, že Příbram bude vstupní branou do Brd. Čámský se obává, že zrušení újezdu by také vyvolalo třenice mezi obcemi a tlaky na změny hranic krajů. Některým obcím totiž byly při zabírání plochy na střelnici zabírány obecní lesy.

Ve hře je zmenšení rozlohy újezdu

Nabízí se otázka, co se stane s plochami, které jsou už v současné době přístupné veřejnosti. Spekuluje se o tom, že armáda tyto části újezdu může opustit. Pak by mohla nastat situace, že se někdo pokusí postavit třeba na Třemošné sjezdovky. Takové projekty existují a nemá je v plánu jen jeden subjekt.

Vojenský újezd Brdy je podle mnohých lidí využíván méně, a proto obavy o jeho zrušení jsou podle nich oprávněné. Nicméně, dobře informovaný armádní zdroj nám sdělil, že opuštění Brd je vzhledem k jejich strategickému umístění a využití nepravděpodobné. Podobné to je s Boleticemi, které jsou podle veřejnosti méně využívané a jsou tak jasným kandidátem na zrušení. Oficiálně to ale nikdo z armády nepotvrdil a vlastně ani nevyvrátil.

Nic konkrétního Deníku neprozradil ani Jan Pejšek, mluvčí ministerstva obrany: „Ministr obrany vydal úkol zpracovat aktuální analýzu využitelnosti a potřebnosti stávajících pěti vojenských újezdů. Tento materiál se v současné době zpracovává. Na základě výsledků analýzy bude následně rozhodnuto, zda si ministerstvo obrany všechny stávající újezdy ponechá, nebo zda je reálné některý či některé z nich opustit.“

Padrť je jen zakonzervovaná

Vášnivá diskuze o budoucnosti brdského újezdu se rozběhla na několika webech věnovaných Brdům. Návštěvníci webů také zoufají nad tím, že by armáda mohla opustit, když ne celý újezd, tak i zpřístupněné části a to i včetně padrťské plochy.

Na tom, jak by mohly být jednotlivé újezdy pro armádu využitelné či naopak nepotřebné, se podle armádního zdroje pracuje. Například ohledně Brd existuje několik návrhů třeba na zmenšení rozlohy újezdu. Jedna z variant počítá, že by eventuálně mohly být vyčleněny z újezdu Pilská a Lázská nádrž, pruh lesa pod vrcholem Praha směrem k Červenému vrchu a dále k padrťské ploše a také Skelná Huť.

Podle armádního zdroje se těžko vyčlení samotná padrťská cílová plocha. A to kvůli existenci střelnice Kolvín, kdy se tam střílí a Padrť se kvůli ostrým střelbám uzavírá. Cílová plocha je sice zakonzervovaná a to už asi deset roků, ale není prý rozhodně vyčleněna ze seznamu cílových ploch v Brdech. K těmto úvahám prý přispěl fakt, že se jiná cílová plocha Brda stala cvičištěm mnoha druhů vojsk, ale i policie a je nazývána vševojskovou střelnicí. Na cílové ploše Brda se navíc v loňském roce uskutečnil intenzivní výcvik Útvaru pro ochranu ústavních činitelů - Policie České republiky, Útvaru rychlého nasazení - Policie České republiky, 601. skupiny speciálních sil (ostřelovači) z Armády České republiky a dalších policejních a vojenských jednotek, včetně pyrotechniků.

Na názor na případné rušení či zmenšování vojenských újezdů a konkrétně toho v Brdech, jsme se zeptali Pavla Křížka, šéfa Ochrany fauny ČR. Ten je zásadně proti zmenšování nebo dokonce rušení újezdů. „Nejlepší ochranáři jsou vojáci a komáři. Prostě kam nemůže člověk, tam zůstane příroda zachována. Jak při zmenšovaní nebo zrušení újezdů vnikne do těchto oblastí civilizace, tak je jednoznačně po Brdech, jak je známe. Je proti přírodě a proti zájmu takového významného území z pohledu krajiny a přírody pustit újezdy veřejnosti. V případě Brd bychom se připravili o největší zalesněný komplex bez civilizace, možná minimálně v rámci středních Čech,“ vyjádřil se Pavel Křížek.

Nikdo z kompetentních lidí nikdy ani nenaznačil, na kolik by přišlo zrušení jakéhokoliv újezdu. Docela zásadní je úvaha o tom, kolik by to v rámci úsporných opatření v rozpočtu Armády ČR totiž stálo. Udržování újezdu ve stávajícím stavu přijde jistě ročně na miliony korun. Musíme počítat se strážní službou, údržbou komunikací a s náklady na Středisko obsluhy výcvikových zařízení a podobně. Jenže jeho zrušení by logicky naopak stálo desítky milionů – pyrotechnická asanace, změny hranic administrativních celků, tedy krajů a nutná změna zákona.