Příběh tochovického hrdiny a amerického letce
Píše se devatenáctého dubna 1945 a blíží se konec války. Newton Parker se připravuje na svou poslední misi. Během manévru je 119členná letka, v níž nechybí ani Parker, napadena německými stíhacími letouny. Jedno letadlo je sestřeleno, Parkerova B-17 zasažena. Druhý motor letadla začíná hořet. Pilot dává posádce pokyn k opuštění letadla. Newton Parker seskakuje u obce Bezmíř za Kosovou Horou.

Parker a Pařízek. Už při seskoku ale vidí německé vojáky. Sledují ho. Při dopadu si zraní nohu, upadá do bezvědomí. Vítr vláčí padák i s ním po poli. Přichází o boty. Před německými vojáky v tajícím sněhu utíká zraněný a bos. Úkryt nachází až v lese v koruně borovice. Sedm nocí putuje směrem na západ. Bez bot a jídla.

Sedmý den jej v tochovickém zámeckém parku nachází pekař Špala. Ten vyhladovělému letci nabízí pečivo. Po jeho odchodu se Parker pokouší pokračovat v cestě na západ. Je ale příliš vysílen. Zhroutí se v blízkosti železniční tratě. Naštěstí mu přispěchá na pomoc železničář Josef Pařízek.

Josef Pařízek poskytl Parkerovi civilní šaty a ukrýval jej až do konce války. Spolu s ním pomáhali letci i Štěpán Havelka a František Mráz ze Staré Vody, ale právě železničář starající se o zvedání a spouštění závor na sebe vzal největší riziko tím, že amerického letce ukryl doma. V případě prozrazení by ho s celou rodinou čekala smrt.

Hrdinský čin ocenil americký velvyslanec Andrew Schapiro
Dojemné vyprávění si ve středu v Tochovicích vyslechl i velvyslanec USA Andrew Schapiro. Ten krátce po poledni uctil památku tochovického hrdiny a rodině Josefa Pařízka předal pamětní plaketu.

Velvyslanec USA Andrew Schapiro, synovec Newtona Parkera Scot Lowry a prapravnučka Josefa Pařízka Jana Homolková.„Být statečný neznamená nemít strach, ale umět něco udělat tomu strachu navzdory. Jsem si jistý, že i střelec Parker měl strach, když si sedával do letadla. Lidé, kteří mu pomohli, udělali správnou věc, i když se báli. To z nich dělá hrdiny," řekl během návštěvy Schapiro.

Na setkání kromě vnuček a prapravnučky Josefa Pařízka nechyběl ani synovec zachráněného letce Scot Lowry. Právě on se příběhu obou mužů velmi věnoval. „Pomohli mu zotavit se, oblékli ho jako venkovana a vydávali za svého hluchoněmého syna. Měl velké štěstí, že u této rodiny nalezl bezpečný úkryt," shrnul své bádání. A neopomněl zmínit hrdinství.

„Beru to jako završení úsilí, hlavně Scotova. A satisfakci za to, co udělal můj pradědeček pro jeho strýce. Víc už asi udělat nejde. Zároveň bych chtěla říct, že toto ocenění náleží i dalším rodinám, které tehdy mému prapradědovi pomáhaly," poděkovala dojatá prapravnučka Josefa Pařízka Jana Homolková.

Příběh Pařízka a Parkera ukazuje, že i v temných časech pod hrozbou smrti jsou lidé nesobecky ochotni pomoci jiným, kteří se nacházejí v nouzi.

Rozhovor s Janou Homolkovou najdete zde.  

Fotografie zaslaná rodině amerického letce.