Loni si o azyl v ČR požádalo podle statistik ministerstva vnitra 89 dětí, které dorazily do ČR bez doprovodu. Úřady ho v roce 2006 udělily desítce chlapců a děvčat. Za letošní první čtvrtletí obdržely devět žádostí a pět vyřídily kladně.

Na vydání publikace podle Krejčíře přispěl Evropský uprchlický fond. Brožura obsahuje informace o azylové proceduře i o zařízení, v němž nezletilí cizinci pobývají. Uprchlíci se dozvědí, kde a jak se podává žádost o azyl a jaké otázky při pohovorech s úřady dostanou. Brožura popisuje také možnosti vzdělávání, bydlení i budoucího zaměstnání v Česku. Nezapomíná ani na zdravotní péči či sociální podporu. Informuje i o uzavírání manželství v ČR. Nechybí ani kontakty na organizace pro uprchlíky a příslušné instituce.

Nezletilí uprchlíci pobývají v Česku ve speciálním zařízení pro děti-cizince. Funguje podobně jako dětské domovy. Nejprve děti tráví dva měsíce v diagnostickém ústavu, takzvané Modré škole v Praze. Poté se přestěhují do domova Permon v Hříměždicích u Příbrami.

Podle odborníků patří nezletilí uprchlíci k nejzranitelnějším skupinám lidí a je nutné jim věnovat zvýšenou pozornost. Stávají se totiž často obětí obchodu s dětmi. Jsou zneužíváni ke krádežím, žebrání či prostituci. Experti připomínají, že při práci s dětmi ze zahraničí je nutné brát ohled nejen na to, že pocházejí z jiné kultury. Úředníci, učitelé i další pracovníci by měli myslet hlavně na to, čím dívky a chlapci museli v životě projít. Některé děti totiž celý život prožily ve válce. Takovou zkušenost mají například nezletilí uprchlíci z Čečenska či Afghánistánu.

Organizace pro pomoc uprchlíkům nabízí dětským uprchlíkům právní poradenství a pomoc při vyřizování záležitostí, psychoterapii, asistenci při integraci do společnosti i vyplnění volného času. Od roku 2004 funguje také krizová telefonní linka.