Mimořádná knižní série osloví odborníky, ale současně i poměrně složitá témata dokáže zprostředkovávat a vysvětlovat také veřejnosti. Vytvářejí ji autorské kolektivy seskupené kolem geologa, klimatologa, publicisty, filozofa a popularizátora vědy Václava Cílka. Při přípravě knížky, která na 384 stranách dokumentuje nejen historii, ale i současnost uranového hornictví na Příbramsku, se další vůdčí osobností týmu autorů stal historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Právě z jeho slov plyne, že i když je Uranová Příbram vlastně stále knižní novinkou, příležitostí k její koupi může ubývat. „Během půl roku, co publikace spatřila světlo světa, dvě třetiny jejího nákladu již byly rozebrány zájemci o tuto problematiku,“ připomněl Velfl.
Publikace připomíná těžbu uranu v okolí Příbrami, čemuž se postupně přímo v dolech a jejich zázemí věnovalo na sto tisíc pracovníků – včetně politických vězňů. Vytvořilo se velmi specifické prostředí, které dnes vnímáme jako stát ve státě, jehož fungování určovaly rozhodnutí sovětských poradců a dohled tajné policie.
Knihu Uranová Příbram představilo 12. května nakladatelství Dokořán na veteltrhu Svět knihy na Výstavišti Praha. Nechyběla ani autogramiáda hlavních autorů Václava Cílka (v rifové bundě) a Josefa Velfla (bez brýlí).
Kniha však nabízí mnohem barevnější obraz, když přibližuje i příběhy hornické cti, solidarity, tehdy vskutku upřímně prožívané pracovní úspěchy – ale současně připomíná také úmrtí na nemoci z přepracování, alkoholismu i radioaktivního ozáření nebo úrazy spojené s porušováním bezpečnostních předpisů.

Řada čtenářů oceňuje popis nynější podoby odvalů neboli hald, které se už stávají součástí přírody: uchytila se tam řada rostlin, ale také nachází úkryt množství živočichů.